PĚCHOTOVÁ, B. Lokalizace optického disku na snímcích sítnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem diplomové práce bylo prostudovat vlastnosti barevných oftalmologických obrazů sítnice se zaměřením na vlastnosti slepé skvrny (optického disku). V souladu s aktuálním stavem řešené problematiky bylo cílem implementovat algoritmus automatické detekce optického disku s využitím směrového modelu cévního řečiště. K získání směrové informace o cévních strukturách měl být využit algoritmus pro segmentaci cévního stromu pomocí přizpůsobené filtrace, který je již dostupný na ÚBMI. Studentka využila dostupnou odbornou literaturu a v souladu se zadáním sestavila rešerši aktuálních prací, které se zabývají tématem detekce optického disku z barevných fundus fotografií. V další části práce studentka realizovala detektor optického disku pomocí parabolického modelu vycházejícího ze směrové informace o cévním řečišti. Hlavním úskalím, se kterým se studentka potýkala, byl automatický odhad parametrů modelu s využitím směrové informace o cévách. Studentce se podařilo program pro detekci optického disku implementovat, avšak dosažený výsledek není zcela optimální. Ke spuštění výpočtu je potřeba zásah uživatele, který musí ručně vybrat určité typy cév. Vybrané cévy pak jsou zahrnuty do výpočtu parametrů modelu. Tímto se obchází požadavek na vytvoření detektoru optického disku, který by pracoval automaticky bez zásahu uživatele. Pokud totiž musí uživatel kliknout do snímku, aby vybral potřebné cévy jako vstup do analýzy, mohl by si rovnou pozici optického disku na snímku označit sám. Použití vytvořeného programu by potom postrádalo smysl. Implementovaný algoritmus studentka otestovala na dostupných obrazových datech a statisticky vyhodnotila úspěšnost metody. Zadání práce je tedy, byť částečně, splněno. Při řešení práce byla studentka jen průměrně aktivní, téměř vůbec nevyužívala konzultací. Frekvence konzultací se rapidně zvýšila až jeden měsíc před odevzdáním práce. Nedostatek času, který studentka věnovala řešení praktické části, tak má patrně za následek zmíněné nedostatky. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Dosažené výsledky a celkový přístup studentky hodnotím klasifikačním stupněm D/60 b.
Diplomová práce Barbory Pěchotové se zabývá lokalizací optického disku ve snímcích sítnice. Text práce je svým rozsahem poměrně stručný. Obsahuje část o anatomii oka, vyšetření očního pozadí a dále pak pokračuje popis metod pro lokalizaci optického disku. Zde autorka shrnuje svoji rešerši a popisuje několik publikovaných přístupů. Některé nejasné formulace, které se v textu vyskytují, jsou zřejmě dány překladem z anglického jazyka. V Kapitole 5 pak autorka popisuje podrobněji vybranou metodu detekce. V textu se však vyskytuje opět několik formulací, které jsou buď nesmyslné či nejasně přeložené. Dále se zde objevují překlepy ve vzorcích 3 a 4 a určitá nekonzistentnost ve značení. Vzhledem k tomu, že se jedná o stěžejní kapitolu práce, tak bych očekával větší pečlivost při jejím zpracování. Samotné řešení diplomantky je pak popsáno na 15 stranách včetně vyhodnocení metody a diskuze. Autorce se bohužel nepodařilo implementovat studovanou metodu do automatické formy. Výsledkem je tak algoritmus, který po ručním zadání 20 bodu, aproximuje tyto body dvojicí parabol. Pro vyhledání optimálních parametrů paraboly pak autorka používá způsob úplného prohledávání na definované síti bodů parametrickém prostoru. Rozsah a krok prohledávaného parametrického prostoru však není v práci zdůvodněn. Výsledek detekce optického disku je dále testován na 15 snímcích, což nepovažuji za dostatečný počet. V práci je přitom zmíněna databáze 45 snímků a není jasné, proč tedy vyhodnocení proběhlo na tomto omezeném počtu. Z Tabulky 3, kde jsou uvedeny výsledné hodnoty parametrů paraboly je navíc patrné, že u 14 snímků nabývá parametr c1 nebo c2 vždy okrajové hodnoty (+/- 0,001). To poukazuje zřejmě na chybu v implementaci či nevhodnou volbu okrajů prohledávaného prostoru a zřejmě tedy i chybný výsledek. Diplomantka se v práci několikrát zmiňuje, že neměla současně se segmentovaným snímkem cévního řečiště k dispozici tloušťkovou mapu cév, kterou by využila v případě automatické detekce. Je otázkou, proč si autorka tuto mapu neextrahovala sama. Přiložené CD obsahuje pouze jeden m-soubor, který není řádně okomentován. Nejsou zde navíc žádná data pro testování funkčnosti (dvojice RGB snímek + binární snímek cévního řečiště). Pokud bych měl shrnout vlastní práci autorky předložené diplomové práce, tak implementovala algoritmus pro aproximaci ručně zadaných bodů pomocí paraboly. Vzhledem k relativní jednoduchosti tohoto výsledku a vzhledem k výše zmíněným zásadním výtkám, nepovažuji vlastní práci diplomantky za dostatečnou, k udělení titulu „inženýr“. Práci hodnotím stupněm F/40b.
eVSKP id 49153