BOŠEĽOVÁ, M. Využití metod termické analýzy při studiu účinku mikrobiálních inhibitorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Bc. Miriam Bošeľová se ve své diplomové práci zhostila úkolu otestovat využitelnost metod termické analýzy při studiu účinku mikrobiálních inhibitorů. Při řešení tématu své práce dobře využila zkušeností s metodami termické analýzy, které získala již při řešení své bakalářské práce, a při návrhu i interpretaci experimentů také projevila schopnost kvalitně pracovat s dostupnými literárními zdroji. K plnění experimentálních úkolů i k tvorbě textové formy práce přistupovala vždy spolehlivě, pracovitě a samostatně. Díky tomu její práce přináší dle mého názoru velice cenný soubor orginálních a zajímavých experimentálních dat, prezentovaných v přehledné a čtivé formě. S prací Bc. Miriam Bošeľové jsem byl jako vedoucí její diplomové práce velice spokojený a její diplomovou práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Ve své diplomové práci se studentka Bc. Miriam Bošelová věnuje využití mikrokalorimetrie ke stanovení inhibičního účinku kyseliny levulové vůči vybraným biotechnologicky relevantním bakteriálním kmenům. Celkově je práce po textové stránce na vysoké úrovni, text má logickou strukturu a je napsán čitelným a pochopitelným způsobem. V teoretické části mě nicméně občas překvapila tvrzení případně slovní formulace, o jejichž pravdivosti a smyslu by se dalo polemizovat. Např. na straně 11 autorka uvádí, že většina enzymů je extracelulárních, na str. 15 pak popisuje, že levulová kyselina může být prekurzorem pro produkci terpolymeru P(3HB-co-3HV-co-4HB), což je nepravděpodobné atd. Na druhou stranu pěkně je zpracována kapitola 3, která rešeršním způsobem popisuje současný stav problematiky sledování růstu a metabolizmu mikrobiálních buněk. Výsledky práce jsou presentovány především formu grafů udávající vývoj tepelného toku případně tepla během kultivace v kalorimetru. Výsledky jsou solidně komentovány a také diskutovány, nicméně osobně poněkud postrádám porovnání dosažených výsledků s dalšími autory. Každopádně jsou výsledky velice zajímavé a naznačují, že mikrokalorimetrie má velký potenciál v oblasti mikrobiálních biotechnologií. Proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 113446