RŮŽIČKOVÁ, M. Mikroskopické snímky s vysokou hloubkou ostrosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Studentka se zabývala možností zpracováním mikroskopických a makroskopických snímků za účelem zvýšení běžně nedostatečné hloubky ostrosti. Literární rešerši zaměřila na oblast mikroskopie se zaměřením na rozbor teorie hloubky ostrosti a metody obrazového zpracování zaměřeného na její zvýšení. Pro zvýšení hloubky ostrosti představila možnost aplikace celkem čtyř metod. Dvě metody jsou realizovány v praktické části, ukázaly se být plně funkční a byly ověřeny na reálných snímcích. Menší nedostatky a artefakty, ke kterým případně dochází, jsou okomentovány. Pro zpracování bylo vytvořeno základní uživatelské prostředí ve kterém jsou výstupem snímky se zvýšenou hloubkou ostrosti určené pro prezentaci. Praktické řešení pomocí dvou algoritmů je dostatečné, realizované algoritmy jsou dostatečně popsány a funkčnost je ověřena na různých snímcích. Zadání považuji za splněné na velmi dobré úrovni. Nedostatek v praktické části vidím v nutnosti manuálního předzpracování snímků (prostorová korekce) před samotným automatizovaným zpracováním.
Předložená diplomová práce se zabývá automatickou analýzou mikroskopických obrazových dat za účelem zvýšení hloubky ostrosti ze skupiny snímků. Studentka se v úvodní části práce věnuje historii mikroskopie, teoretickému popisu snímání scény mikroskopem a velmi stručně základním technikám zpracování obrazu (úprava jasu a kontrastu, potlačení šumu, ostření, apod.). V další části práce je podrobněji rozebrána problematika ostrosti obrazu a hloubky ostrosti. Studentka také stručně diskutuje jak je hloubka ostrosti ovlivňována akvizičními parametry mikroskopu. Dále jsou prezentovány jednotlivé matematické metody, které lze použít pro rekonstrukci ostrého snímku ze sady snímků nasnímaných v různé rovině ostrosti. Dle blokového diagramu na str. 31, který má patrně popisovat strukturu programu, který studentka vytvořila, byly pro analýzu uvažovány 4 různé metody. Do programové realizace však studentka zahrnula pouze dvě z nich. Z textu přitom není zřejmé, proč nedošlo k implementaci zbylých dvou metod. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Většina obrázků není vůbec odkazována v textu, ani nijak popsána. Často tak chybí vysvětlení symbolů v obrázku a čtenáři není přímo jasné, co daný obrázek vyjadřuje a jak vůbec souvisí s textem. Jedná se např. o obrázky č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 11 a další. Rovnice a vztahy jsou uváděny bez citace na příslušnou literaturu, odkud byly převzaty. V zadání práce je uvedeno, že se má provést literární rešerše v oblasti řešené problematiky. Studentka v práci prezentuje akorát 4 metody, u kterých má uvedenou citaci na diplomovou práci (č. [15] v seznamu literatury). Jiné relevantní zdroje uvedeny nejsou. Úroveň citované odborné literatury je až na výjimky nízká (databáze Wikipedie, různé webové stránky, apod.). Navíc např. zdroje [1], [2], [5], [6], [20] v textu vůbec nejsou odkazovány. Přes uvedené nedostatky je však zadání práce splněno. Studentka vytvořila funkční program, který umožňuje restaurovat jeden ostrý snímek ze sady snímků pořízených z různých rovin ostrosti. Práci hodnotím stupněm D/65 b.
eVSKP id 49136