SZOTKOWSKI, R. Komparace přesnosti různých teplotních čidel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Teoretická část, v souladu se zadáním, se zabývá přehledem a principem teplotních senzorů, využívajících se v praxi. V rámci experimentální činnosti se student svou činností zapojil do automatizace pracoviště určeného ke sledování teploty a kalibrace teploměrů. Podařilo se mu úspěšně rozchodit a ovládat etalonový teploměr MILIK přes počítač či i vzdáleně přes Internet. Naměřené výsledky jsou vyhodnoceny formou nejistot měření a doplněny o příslušné grafické závislosti. Zpočátku mi připadalo, že pro studenta nebylo programování příliš oblíbenou oblastí a předpokládal trochu jinou náplň vlastní práce. V tomto ohledu, jsem studentovi doporučil vhodné literární zdroje a zejména ukázkové programy z předchozích let a dále jsem ho nechal pracovat zcela samostatně. Můj přístup ve stylu známého rčení „Hoď ho do vody, ať plave a uvidíš, že bude umět nevídané věci“ asi nebyl ke studentovi bakalářského studia nejvhodnější. Následně, po několika společných konzultacích a rozboru funkčnosti ukázkových programů, se pan Szotkowski do dané problematiky rychle adaptoval a po zbytek semestru pokračoval ve vývoji aplikace samostatně. K realizaci složitějších úkonů jsem mu byl plně k dispozici a naznačil mu možné způsoby řešení. Výsledná vytvořená programová aplikace je plně v souladu s požadavky zadání. Literatura, použitá ke zpracování práce, pochází z velké části z předchozích zpracovaných diplomových prací. Rozsah je adekvátní k druhu práce, přesto by se mohl student příště vyvarovat použití některých nerecenzovaných druhů z Internetu a sáhnout po odbornějších a recenzovanějších publikacích. V seznamu publikací jsem nenašel některé odborné články, které jsem studentovi osobně doporučil a letmo s ním i procházel, což bych studentovi vytknul. To stejné platí i o použití ČSN norem, které jsou u mě k dispozici. Přestože jsem studentovi doporučoval při zpracování vlastní práce držet se obecných zásad a norem pro úpravy dokumentů zpracovaných textovými procesory a k inspiraci jsem mu doporučil vybrané diplomové a bakalářské práce, samozřejmě vedené mojí osobou, student to nebral příliš vážně. Z tohoto pohledu se v práci vyskytuje větší množství typografických a stylistických chyb. Matematické zpracování naměřených výsledků a výpočet nejistot měření jsem spatřil poprvé až ve finální verzi práce a ne zcela se s nimi ztotožňuji. Mohu konstatovat, že v obecné rovině je metodicky správné, ale některé dílčí dosazované číselné hodnoty se mi nelibí. Rovněž nevěřím, že by nejistota měření teploty s využitím termočlánku typu K mohla být nižší, než v případě použití etalonového čidla Pt100. Výše zmíněné nedostatky se podepsaly na výsledné kvalitě díla, které mohlo být zpracováno mnohem pečlivěji. I přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.
Student Radek Szotkowski se ve své práci zabývá problematikou komparace přesnosti různých teplotních čidel. V teoretické části se student věnuje problematice odporových senzorů a druhům nejistot měření. V praktické části se student zaměřil na sestavení pracoviště, na němž následně provedl potřebná měření za použití třech teploměrů. Tato měření byla prováděna pouze v kladných teplotách, což splňuje zadání pouze z části. Na základě zadání práce měl student provádět dlouhodobé měření teploty v oblasti běžně používaných kladných i záporných teplot. Z naměřených hodnot provedl následně výpočty nejistot a výsledky interpretoval za pomocí grafů. Na základě této práce student navrhl zadání pro laboratorní úlohu. U vytvořeného zadání laboratorní úlohy by nebylo na škodu uvést i stručný postup měření. Po formální stránce práce obsahuje jisté nedostatky. Jedná se především o častěji se vyskytující stylistické, pravopisné a gramatické chyby. Dále musím také vytknout zápis veličin, které nejsou v textu uváděny kurzívou, tudíž jsou velmi jednoduše zaměnitelné s textem. U vzorců resp. u veličin nejsou nikde v teoretické části uváděny jednotky, navíc některé obrázky jsou v poměrně špatné kvalitě. Některé z uváděných vzorců nejsou citovány, doufám tedy, že je student zná nazpaměť, když je nepřejal z jiné literatury. Stejně tomu je i u některých obrázků a tabulek, u kterých chybí odkazy na literaturu. U několika obrázků postrádám označení os v grafech. Dále musím také vytknout záměnu „t“ jakožto teploty, i když se jedná o označení času. Interpretace výsledků byla trochu slabší, ale dostačující. Odborná úroveň práce je dobrá. Na základě zmíněných nedostatků hodnotím práci známkou C a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 85765