HANZELKA, A. Rozměřování experimentálních záznamů EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student nastudoval a popsal problematiku rozměřování záznamů EKG. K realizaci si zvolil metodu založenou na vlnkové transformaci. Metodu naprogramoval v prostředí Matlab a otestoval na kompletní databázi CSE. Metodu dále modifikoval pro použití na experimentálních záznamech. Po formální stránce je práce na velmi slušné úrovni. Vytknout mohu pouze drobnosti, jako jsou překlepy v textu. Po odborné stránce je práce na špatné úrovni. Zatímco teorii EKG je věnováno 8 stran, známým algoritmům rozměřování pouze 4. Praktická část diplomové práce má celkový rozsah 20 stran, což není mnoho. Navíc se v popisu vlastního algoritmu objevují zjevně převzaté obrázky a myšlenky, bez toho, aby byly citovány. Jedná se například o obrázek 5.2, nebo kapitolu 5.4. Nejzávažnějším problémem práce jsou dosažené výsledky, které nejsou příliš uspokojivé. Vyhodnocení testování navíc není úplné. Student u každého detekovaného bodu udává průměrnou a směrodatnou odchylku, ale neuvádí sensitivitu detekce. Úprava algoritmu pro testování na experimentálních datech také není uspokojivá, neboť je potřeba ručně nastavovat parametry pro různé signály. S ohledem na to, že student z větší části splnil zadání, hodnotím práci i přes zmíněné nedostatky jako uspokojivou.
Práce je věnována návrhu metody pro automatické rozměření EKG získaných v průběhu dlouhodobého experimentu na izolovaném zvířecím srdci. V teoretické části jsou popsány základní možné patologické změny morfologie EKG, a také nejčastěji používané metody detekce jednotlivých charakteristických bodů v EKG. Praktická část obsahuje popis navrženého algoritmu na rozměření 3-svodového lidského EKG a jeho adaptace na experimentální animální data. Jsou zde rovněž uvedený výsledky testování daného algoritmu na reálných datech a diskuze dosažených výsledků. V této části postrádám detailnější popis dílčích kroků a jejích přehlednější prezentaci pomoci obrázků a grafů, zejména ukázky původních průběhů EKG a jejích součtů, a také následného rozkladu vybranou vlnkou. Vzhledem k rozmanitosti reálných experimentálních dat, považuji za dostačující ruční nastavení prahové hodnoty pro detekci jednotlivých bodů v EKG. Práce by ovšem měla obsahovat ukázky vlivu nastaveného parametru na výsledky detekce. Celkově práce obsahuje příliš málo grafických ukázek rozměřených záznamů, např. zcela chybí ukázka rozměření jednoho z nejnáročnějších na automatické rozměřování typů záznamu – EKG s atrioventrikulární blokádou, která se často vyskytuje v průběhu experimentů s vyvoláním opakované globální ischemie. Z uvedených výsledků je zřejmé, že navržený algoritmus není spolehlivý ani univerzální, a že v této podobě by nejspíše nemohl najit praktické uplatnění. Hlavními formálními nedostatky práce jsou překlepy, chybějící odkazy na literaturu u některých převzatých obrázků, místy nevhodný popis os u grafů a nevhodně seřazené položky v seznamu literatury. Přes výše uvedené nedostatky je zadání splněno a prací hodnotím stupněm D/67b.
eVSKP id 65470