NEHYBKA, J. Příprava historických pojiv s vysokou odolností proto okolním vlivům [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Student Josef Nehybka vypracoval svou závěrečnou práci na téma “Příprava historických pojiv s vysokou odolností proti okolním vlivům“. O studium a experimentování v této problematice projevil student zájem již v 1. ročníku navazujícího studia. Řešená problematika římských cementů a jejich přípravy je zajímavá především z důvodu objasnění složení a trvanlivosti římských cementů, neboť fragmenty staveb z tohoto materiálu se dochovaly dodnes. V průběhu řešení diplomové práce bylo připraveno a otestováno velké množství vzorků. Experimenty byly zaměřeny především na složení a vybrané mechanické vlastnosti římských cementů. V laboratoři si student počínal samostatně. Při zpracování výsledků byly v přiměřené míře využívány konzultace. Dosažené výsledky jsou dostatečně a srozumitelně zpracovány a okomentovány. Teoretická část je přehledná a obsah odpovídá zpracovanému tématu. Objem použitých zdrojů odpovídá požadavkům na diplomovou práci. Diplomovou práci hodnotím stupněm B a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A |
Diplomová práce Bc. Josefa Nehybky se zabývá přípravou historických pojiv s vysokou odolností proti okolním vlivům. Teoretická část je zpracována poměrně přehledně a shrnuje historický vývoj hydraulických pojiv. Dále se autor v teoretické části zabývá surovinami pro přípravu románského cementu, jejich původem a principem jejich reakcí v tomto pojivu. Teorie je ukončena kapitolou koroze portlandského cementu, která je přehledně členěna. Teoretická část je i přes někdy zvláštní volbu výrazů a slovosledu poměrně čtivá. V experimentální části jsou popsány analýzy vstupních surovin a princip použitých metod. U kapitoly 4.7 Prášková difrakce by dle mého názoru bylo vhodné uvést i fázové složení ostatních použitých materiálů, kromě tufu. Kapitola 5 Výsledky a diskuze shrnuje přehledně jednotlivé experimenty podle použitého druhu pucolánu a je zřejmé, že autor provedl velké množství experimentů. Dle mého názoru by bylo vhodné uvést název pucolánu i v tabulkách, neboť je ve všech tabulkách napsáno tuf, což je zavádějící. Experimentální část cílí na dosažení maximálních mechanických vlastností při zrání v laboratorním prostředí, dále zkoumá dilataci, při pohledu na výsledky lépe řečeno smrštění a fázové složení pomocí rentgenové práškové difrakce. Následně jsou zkušební tělesa podrobena korozi slanou vodou, kdy u vybraných vzorků dochází k poměrně výraznému nárůstu pevností, ovšem diskuzi k příčinám nárůstu pevností v prostředí mořské vody postrádám. Diplomovou práci hodnotím známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 117699