COUFAL, T. Analýza aplikace vysokorychlostní technologie VDSL2 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se měl podle zadání seznámit s technologiemi VDSL2, VDSL3 a principem vectoringu. Na základě získaných znalostí měl poté vypracovat grafy znázorňující vliv vectoringu na přenosové parametry. Student zadání splnil, i když využil simulačních nástrojů třetích stran. Během semestru se student o téma zajímal a přicházel s návrhy dalšího postupu i výsledky. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Vzhledem k uvedeným skutečnostem hodnotím studenta 81 body, B.
Práce se skládá z 21 stran teoretického úvodu zahrnující kapitoly: Technologie DSL, VDSL2 a VDSL3. Teoretický rozbor zahrnuje pouze převzaté obrázky blokových schémat a simulací. Téměř za každým odstavcem je umístněná citace, a tak není zřejmé, která pasáž z odstavce je citací a co je vlastní myšlenka autora. Student se problematice věnuje velmi zběžně, aniž by do některé z problematik zabředl hlouběji. Často vytržené střípky textu z kontextu původního článku nejsou zcela srozumitelné. Např. str. 21. "V následujících obrázcích Obr. 2.2 a Obr. 2.3 jsou simulovány přínosy koordinace v závislosti na délce vedení." a následují převzaté více již nekomentované grafy simulace. Termín "koordinace" nebyl v text před tím vůbec uveden. V práci se rovněž vyskytuje různé označování téhož, např. sestupný směr, downstream, DS, DW, což čtenáře může mást. Vlastním přínosem měla být analýza vlivu vectoringu. Teoretický rozbor, který by osvětlil princip analýzy, výpočet přenosové funkce, přeslechů, SNR a dosažitelné přenosové rychlosti chybí. Simulacím je věnována 4. kapitola. Student se rozhodl na místo tvorby vlastní simulace použít simulační nástroje dostupné na webu ČVUT. Tyto mu, jak uvádí, spočetly vždy jedenu hodnotu, a tak vytvoření grafů, které kapitola 4. zahrnuje, muselo být velmi pracné. Student mohl výsledky alespoň porovnat s dostupnými výsledky simulací či měření, a tak validovat převzaté výsledky. Domnívám se však, že vytvoření vlastního, byť zjednodušeného, nástroje umožňujícího výpočet těchto závislostí by bylo i pro studenta přínosnější a odpadlo by triviální snad více jak stonásobné spouštění simulace. V kapitole 4.1. Srovnání technologií u jednotlivých simulací navíc chybí přesné označení kmitočtového plánu, profilu či Annexu. Není tedy známo, zda např. závislost v obr. 4.1. odpovídá ADSL Annex A či B nebo jinému, kdy dosažená rychlost může být značně rozdílná, podobně i v případě VDSL a VDSL2, kde rovněž není uveden kmitočtový plán či mezní kmitočet, krom VDSL2. V práci se vyskytují i další neúplné či chybné údaje, např. str. 32. namísto 4 mm má být 0,4 mm. Výše zmíněné nedostatky tak snižují vypovídající hodnotu výsledku, i když akceptujeme využití již existující simulace. Práci proto hodnotím jen známkou uspokojivě.
eVSKP id 101892