REPKO, I. Matematicko-fyzikální analýza klimatické komory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Jako vedoucí diplomové práce mohu vyjádřit, že přístup diplomanta ke zpracování práce byl více než příkladný, na zadání pracoval průběžně a časový plán plnil bez problémů se snahou o rychlé, ale odpovědné vypracování. Spolupráce s diplomantem byla bezproblémová, při práci prokazoval odpovědný a cílevědomý přístup a jeho vystupování je velmi seriózní. Se zadanými podklady dovedl pracovat nejen samostatně, ale při zpracování teoretické oblasti při studiu překračoval požadavky vedoucího. Jeho přístup k úkolům vědeckého charakteru je více než odpovědný. I proto je úroveň odevzdané práce na dobré úrovni a nastiňuje i další možnosti při vývoji klimatických komor. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuji diplomanta hodnotit stupněm výborně.
Pan Repko svoji diplomovou práci na téma: Matematicko – fyzikální analýza klimatické komory vypracoval v rozsahu 79 stran a rozdělil ji do 7 hlavních kapitol. V úvodu práce student popisuje teorii problematiky klimatických komor. Pokračuje stručným popisem použitého softwaru Solid Works, ve kterém byl vytvořen 3D model klimatické komory a dále popisem programu Ansys Fluent, jenž slouží k analýzám problematiky přenosu tepla, proudění, spalování nebo chemických reakcí. Následující kapitoly jsou pak úvodem do problematiky dynamiky proudění, diskretizace nebo metody konečných objemů. Kapitola 6 obsahuje experimentální část od vývoje 3D modelu po výsledky jednotlivých simulací. K práci nemám žádné větší připomínky, úroveň prezentovaných výsledků je dle mého názoru velice zdařilá. Práci bych vytkl pouze pár drobných chyb v oblasti formátování. Například u obrázku 6.5 na straně 42 je dle mého špatně čitelné měřítko. Nebo u obsahu je rozdělení jednotlivých kapitol maximálně do druhé úrovně, ale v samotné práci je kapitola rozdělena o jednu úroveň níže (V obsahu je kapitola rozdělena maximálně na kapitolu 3.2, ale v článku je pak ještě rozdělena na kapitolu 3.2.1). V těchto případech je znatelné, že dané rozdělení je očíslováno pomocí vložených obrázků s číslováním podkapitol, a ne automatickým formátováním tak, aby se číslování promítlo i do obsahu. Předkládaná práce je přínosná z hlediska praktického využití výsledků. Zadání bylo splněno, dle výše uvedeného doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 112125