ČERVEŇOVÁ, M. LAUSANNE – PLAINES DU LOUP: ekologické město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2021.

Posudek vedoucího

Koleček, Ivan

Prof. Ivan Koleček: Urbanistické řešení: Měřítko městské čtvrti: Analýza krajiny, města, městské čtvrtě je vyjádřena jasnými, graficky citlivými schématy, doprovozenými krátkými texty. Autorka jasně zdůrazňuje podstatu Lausanne, jezera, Alp i charakter městské čtvrti. Koncept je založený na správně volených rozhodnutích. Vztah městského bloku a parku je jedním z jeho podstatných myšlenek, stejně jako zdůraznění hlavních pěších os, přítomnosti Avenue, obytné ulice a obslužné komunikace. Škola se stává částí struktury zastavění v její centrální poloze bez hledání školního programu jako instituce. Měřítko městského bloku: Struktura zastavění je citlivě, ale rozhodně definována objemy, prostorovými vztahy, pěšími osami, charaktery prostorů, vnitřních dvorů, parku, pěších os – tras v parku a podél bytového domu Avenue. Dialog mezi městským blokem – zastavěním a parkem – volným prostorem se přenáší jako centrální území v měřítku čtvrti; „dominuje“ svou jednoduchostí. Tento přístup má velkou hodnotu v novém pojetí struktury městské čtvrti. Architektonické řešení: Bydlení: Organizace bytů hledá potenciál struktury stavění. Princip pavlačí bloku podél Avenue je vázán na organizaci duplexů, kde se pavlače orientované do vnitřního prostoru každé druhé podlaží stávají terasami. Racionální typologie bytů nabízí bohatost prostorových vztahů. Na druhé straně princip vertikálních jader dává možnost oboustranně orientovaných prostorů u větších bytů. Typologie bydlení zůstává jednoduchou organizací obytného prostoru a jednotek pokojů. Prodloužení bydlení do společných prostorů v přízemí a jejich otevření do vnitrobloku nabízí další dimenzi životního prostředí v rámci hlavního tématu magisterského studia. Škola: Začlenění školního programu do struktury zastavění definuje charakter hlavní pěší osy a centrální polohu školy. Ta se nestává institucí, ale prodloužením bydlení do nového světa dětí v příjemném měřítku, flexibilním použitím hal a učeben bez hledání monumentálnosti. Princip jednoduchosti vytváří sílu bohatosti prostorových a funkčních vztahů. Umístění tělocvičny do posledního podlaží a školního dvora – hřiště na střechu dávají nové měřítko školního světa vertikálností pohybu dětí. Park: Začlenění parku do struktury městské čtvrti se stalo automaticky definicí jeho funkce – zabydlení obyvateli čtvrtě. Schématické vyjádření jeho charakteru je dostačující přesností, která ilustruje potenciál jeho funkcí a prostředí. Téma bydlení a ekologické město: Principy bydlení, definice nových přístupů k pavlači – terasám, začlenění duplexu a racionální typologie bytů i jejich prodloužení do obytného prostředí jsou pozitivním zakončením tématu magisterského studia. Autorka se nevyjadřuje k ekologii v různých měřítkách projektu; ta zůstává jen k odhalení v jednoduchých a racionálních přístupech. Vojtěch Jemelka (Ekologické) město, místo: Báseň na motiv plného – prázdného, které nacházíš v kvalitních analýzách krajiny, města i místa a dále působivě rozvíjíš ve všech vrstvách svého návrhu. Ten vždy končí i začíná nebem. Škola se stala středem čtvrti i bloku, které je dobře hmotově členěn při tvorbě silných atmosfér míst polo-otevřených vnitrobloků, průchodu i vlití parku do třetího vnitrobloku, který tak jasně reaguje na změnu situace při důležité městské třídě. Jemně lámané hmoty jsou citlivě doplněny volně tvarovanými formami polo-veřejných a veřejných ploch, které nepostrádají lidské měřítko, i když toto v koláži bohužel neprezentuješ, (tak, jak to jinak velice umíš). Parter prochází skrz a navazuje se na sdílené venkovní plochy. Kladu si otázku, není-li u tebe nakonec příliš mnoho dlážděných ploch (severní obytná ulice, nečleněný pás při třídě), což se jeví lehce kontroverzně v kontextu ekologickém, i když mi asi řekneš, že jsme přeci jen ve městě? Při kreslení většího detailu, by se zřejmě objevilo ještě nějaké členění či změkčení a hlubší úvahy nad udržitelností? Tvary hlavního průchodu a ústřední plochy parku jsou však meditací na téma plynutí řeky roztáčející spirálovitý vír a v konceptu rozvržení ploch funguje velice dobře. Ekologický aspekt je zde tedy posunut do poetického vyjádření, které se blíží přírodnině. Škola: V ní je báseň vyjádřena nejsilněji a nejbravurněji. Plné – prázdné zde přesvědčive reguluje, člení, spojuje (vč. vertikály), dává vyniknout. Mimo jediné místo v zóně lékařů a u hlavního vstupu se ti toto podařilo navrhnout bez kompromisů a s velkou přidanou hodnotou, jíž je i motiv všeobjímajícího ochozu, který neváháš nezastavit ani v enfiládě tříd. Fasáda se tak odpoutává od klasické funkce uzavření dílčích prostor až k motivu propojení celé školy a rozvinutí inovativního sociálního katalyzátoru. Hmoty jsou rozděleny a zpětně spojeny veřejným průchodem, který potvrzuje dobré umístění v celku. Fasády jsou zvenčí jasné, až na doplnění pevné části v primárním modulu v 1. a 2. np, která postrádá vnitřní logiku v plánech. Navýšení hmoty pavučinou síťoviny stavbu dostává zpět k nebeské podstatě. Zabydlení: Začíná již ve výše popsaném formování hmot a vyjádření venkovních prostor i fasád. Kromě velmi kvalitních a různorodých bytů, účelně a dobře uspořádaných kolem schodišťových jader bez zbytečných chodeb, nabízíš i experiment pavlačového domu, které chytře rozvíjí témata sdílené obytné pavlače prostřídané z pásem soukromých teras, jako i téma výšky v mezonetech, kde neváháš rozdělit obytnou a jídelní část na různá patra bytu. Toto nesmí být vnímáno jako chyba roztržení pobytové – společenské části, ale jako vklad neotřelého řešení dobře vyjadřujícího výšku. U západní hmoty a křídla jdoucího ke škole postrádám prodloužení bydlení ven, které je u zbylých domů velkorysé a jasné. Celkově dosahuješ vysoké kvality bydlení odpovídající dvouleté práci nad zamýšlením se, jak bydlet jinak. Přístup: Aktivní, poctivý, v tvém světě utkávaný. Oceňuji výtvarný přesah a konceptuální přístup bez kompromisů. Prezentace: Jednoduchý plakát dobře vystihuje koncept s tím, že oceňuji grafiku i volbu prezentace hlavního plánu školy. Poetické texty vypovídají o koncepčním uchopení a pochopení tématu města, místa i návrhu. V kvalitně zpracované prezentaci je vše dobře vysvětleno, (až na některá řazení zobrazení); postrádám však úplné vyjádření fasád v pohledech, které jediná axonometrie nedokáže nahradit, (obytnost fasád je dobře vyjádřena, ale některé reakce na vnější situace nám zatajuješ). Stejně tak technická stránka návrhu zůstává v pouze částečném detailu bez postižení problematických míst, a především mi chybí tvé nádherné koláže, které by postihly vyjádření prostoru a materiality. Plány sice kreslíš krásně a zkušené oko v nich dokáže číst vše; k architektonické prezentaci však prostorová zobrazení či modely nedílně patří a krásný projekt tak v tomto zůstává lehce nedopracovaný. Radek Toman Mária má dar schopnosti velice jednoduše a schematicky vystihnout podstatu projektu a daného místa. Vše pak umí popsat krátkými výstižnými texty. Její projekty působí velice ilustrativně, jakoby se jednalo o obrazové povídky. Zároveň jsou tyto projekty hluboce promyšlené a nepostrádají technickou stránku. Urbanistické řešení logicky navazuje na úvodní analýzy a vytváří bohaté městské prostředí. Ilustrativní přístup se propisuje do i návrhu parku, který působí schematicky, ale přesto je plně funkční a prostorově bohatý. Dispozicím školy a bytových domů jde z mého pohledu málo co vytknout. Celý jazyk a způsob, jakým je práce zpracována, je silnou i slabou stránkou projektu, kdy pro někoho může být projekt přespříliš abstraktní. Mně to ovšem nevadí a rád na tuto abstraktní hru poetického rozprávění o architektuře přistupuji a těším se na další Máriiny projekty, které už nebude dělat jako studentka, ale jako architektka. (Jen mě trochu mrzí zpracování prezentačního plakátu, který jsem očekával zajímavější.)

Posudek oponenta

Poláš, Michal

Zdá se, že objem práce byl mírně nad možnosti studentky. Je však vidět snaha a základní urbanistické řešení je ještě dobře domyšleno. Umím si představit, že na některé neucelené části diplomové práce měla zásadní vliv i omezená forma výuky, a hlavně nemožnost potkávat se v plné míře se spolužáky, u čehož si studenti vzájemně odladí spoustu slepých míst, které jsou bohužel v projektu patrné. Věřím však, že některá tato slepá místa si už autorka zodpověděla a během obhajob je doplní.

eVSKP id 133807