VYSKOČIL, J. Filtr na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Láčík, Jaroslav

Cílem práce bylo navrhnout filtr na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu s využitím programu CST Microwave Studio. Výsledná struktura měla být realizována a proměřena. Vytýčený cíl diplomové práce se podařil splnit na poměrně kvalitní úrovni. Oceňuji, že diplomant provedl návrh filtru kromě na substrátu FR4 i na nízkoztrátovém substrátu Arlon 25N. Diplomant při řešení své práce prokázal, že je schopen řešit úkoly inženýrské praxe a jeho znalosti jsou na dobré úrovni.

Posudek oponenta

Tkadlec, Roman

Předložená diplomová práce zabývající se návrhem filtru na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu (SIW) má přiměřený rozsah a jednotlivé kapitoly na sebe navazují v logickém sledu. První čtvrtina je věnována úvodu do problematiky SIW, jeho vlastnostem, výběru vhodného substrátu a dvěma způsobům přechodu mezi SIW a běžnými planárními vedeními. Třetí kapitola velmi stručně popisuje základy teorie návrhu filtrů za pomoci normované dolní propusti. Tato část mohla být podrobnější, s uvedením dalších aproximací a postupů návrhu filtrů, ale pro potřeby předložené DP je to zcela dostačující. Ve čvrté kapitole je pak uveden samotný návrh filtru 3. řádu s Butterworthovou aproximací. Diplomant zde názorně demonstruje získání jednotlivých vazebních koeficientů navrhovaného filtru a následně jejich využití při výpočtu fyzických rozměrů konkrétního SIW filtru. V páte kapitole je provedena analýza jedno-, dvou- a tří-rezonátorových SIW filtrů a popsáno jejich chování při změně kritických parametrů. Bohužel u filtru 3. řádu je mylně interpretován průběh SIW filtru se ztrátami, kde diplomant uvádí, že vlivem dielktrických ztrát dochází k rozšíření propustného pásma filtru. K optickému rozšíření průběhu pravděpodobně došlo změnou rezonančního kmitočtu jednotlivých rezonátorů a/nebo rozdílnou diskretizační mřížkou jednotlivých modelů. Navíc je patrné, že už naladění filtru s bezeztrátovým dielektrikem není optimalní (zpětný odraz nevykazuje tři rovnoměrně rozmístěné rezonance). Podobně nepřesných závěrů se diplomant dopouští i v případě náhrady ideálních bočních stěn prokovy. Závěr diplomové práce je věnován ověřovacímu měření dvou vzorků SIW filtru. U filtru vyrobeném na materiálu Arlon 25N bylo dosaženo poměrně slušné shody s modelem. Diplomová práce Jiřího Vyskočila působí vyváženým dojmem, příjemně se čte, je úhledná s minimem překlepů a gramatických chyb. A i přesto, že patří z hlediska odborné úrovně k těm méně náročným, diplomant prokázal, že je schopen kvalitní inženýrské práce.

eVSKP id 39393