HAVELKA, M. Mobilita sítí v Mobile IP [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Skořepa, Michal

S prací studenta Michala Havelky jsem nebyl spokojen. Student k celé práci přistupoval velmi laxně. Po zkušenostech z předchozího semestru jsme se po obhajobě semestrálního projektu dohodli na pravidelných konzultacích s přibližně dvoutýdenní četností. Poprvé však student přišel na konci března a ani nadále nedocházel na konzultace příliš často. Student náročnost projektu evidentně podcenil a i z toho důvodu splnil v podstatě jen zlomek zadání. Během řešení projektu se vyskytla řada problémů, se kterými si pan Havelka bohužel ani po opakovaných konzultacích nedokázal příliš poradit. Tomu se však nelze příliš divit, vzhledem k tomu, že začal intenzivněji pracovat až pár týdnů před odevzdáním. Dále mi vadí, že se student v práci nepodloženě odkazuje na chyby a nedokonalosti simulačního prostředí OPNET Modeler místo toho, aby hledal pravou příčinu problému. Poukazuje také na nedostatek analytických nástrojů, které ovšem v prostředí OPNET Modeler dostupné jsou. Simulace, které pan Havelka zvládl vytvořit, svou náročností příliš nepřevyšují simulace z praktických cvičení předmětu MMOS, ze kterých pan Havelka vycházel. Tyto simulace ale nepřinesly příliš mnoho nových výsledků. A bohužel ani ty výsledky, které jsou k dispozici, často nejsou příliš vypovídající. Práci pana Havelky doporučuji k obhajobě, ale hodnotím ji známkou F. Pokud si pan Havelka dokáže před komisí práci řádně obhájit, je možno hodnocení zvýšit na známku E.

Posudek oponenta

Novotný, Vít

Student Michal Havelka se ve své bakalářské práci zabýval problematikou mobility sítí v širším slova smyslu. Práce sestává z teoretické části popisující technologie MIPV4 a MIPV6 a jejich rozšíření o mobilitu síťových celků zahrnovanou pod označení NEMO (Network Mobility), a z praktické části realizující návrh a simulaci scénářů zachycujících různé situace, ke kterým může dojít při pohybu mobilního uzlu či určitého mobilního síťového celku. Práce má 45 stran textu při řádkování 1,5 s obrázky a tabulkami, je tedy přiměřeného rozsahu. Scénáře byly dle požadavku zadání simulovány v prostředí Opnet Modeler. Díky komplexnosti a komplikovanosti simulátoru, a také podcenění odhadu času na důkladné seznámení se s ním, student nedokázal i relativně jednoduché síťové architektury odladit tak, aby získal hodnotné výsledky, které by se alespoň trochu blížily realitě. Překvapuje mě, že se student dosud nesetkal s počeštěným výrazem „paket“, který se již před řadou desetiletí v češtině zabydlel, a tvrdošíjně v českém textu používá výraz „packet“. Nelíbí se mi „znásilňování“ anglických výrazů do podoby „switchi“ a podobně, zvlášť když máme vhodné české výrazy pro přepojovací prvky jako přepínač, most či směrovač. Vytknul bych také neodborné vyjadřování, jako „délka handoveru“. Na straně 2 student ne zcela jasně specifikoval význam adresy Co-Located Care of Address. Postrádám také obrázky, které by výstižně ukazovaly principy doručování dat mobilnímu uzlu nacházejícímu se v cizí síti při použití adresování typu Care-of Address a typu Co-Located Care-of Address. Nesouhlasím s tím, když na straně 6 nahoře student prohlašuje, že cílová MAC adresa rámce nesoucí zprávu Agent Advertisment musí být stejná jako adresa uzlu, co zprávu vysílá. Obrázek 11 obsahuje nejednoznačnost ve formě neočíslování koncových uzlů, což má za následek obtížnější pochopení scénáře popsaného pod ním. Simulovaný scénář je v práci nedostatečně popsaný, nelze tedy zjistit řadu podstatných informací, jako jsou rozměry sítě, rychlost pohybu stanice a další. Z grafů vzhledem k hrubému měřítku nelze vyčíst zpoždění 4 ms, když rozsah je 500 ms, dále je patrné dosti dlouhé, cca 60 sekund trvající úplné přerušení komunikace, což by pro službu typu videokonverzace mělo fatální důsledky. Avšak ani během připojení k jednomu přístupovému bodu není komunikace bez problémů. Čím si to vysvětlujete? Jedná se o jediný a nepříliš mohutný tok, takže bych předpokládal, že model nebyl správně nakonfigurován. U modelu NEMO není uvedeno, že uzel CN plní funkci FTP serveru. Po formální stránce bych vytknul nejednotný přístup k zarovnávání textu do bloku, někde ano, někde ne, dále nevyužívání možností zvýrazňování výrazů pro zvýšení přehlednosti práce, překlepy, používání písmene „t“ na konci slova „standard“, označování obrázků s hlavičkami řídicích zpráv jako tabulky, nevhodné odkazy na obrázky typu „viz níže“, případně chybějící úplně. Shoda podmětu s přísudkem v minulém čase množného čísla také studentovi dělá určité obtíže, někdy se trefí, někdy ne. Abstrakt v angličtině a také i anglické výrazy v hlavním textu obsahují řadu chyb. Co se týče vazeb na odbornou literaturu, tak postrádám četnější odkazování na zdroje, a to především v teoretické části práce, kdy se popisují známé skutečnosti. Závěrem lze shrnout, že student splnil zadání pouze z části, a to především co se praktické části práce týče. Díky určitým vlastním zkušenostem s prací v prostředí Opnet Modeler si jsem vědom komplikovanosti procesu uspokojivého zprovoznění síťových modelů a proto doporučuji práci k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnocení D / 66 b

eVSKP id 40353