KONTÁROVÁ, S. Nanovrstevnaté kompozity [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Čech, Vladimír

Soňa Kontárová nastoupila do doktorského studijního programu v září roku 2007. Pokračovala tedy ve studiu na FCH VUT v Brně, kde obhájila diplomovou práci z problematiky smáčivosti tenkých vrstev plazmových polymerů. Nicméně, s depozicí tenkých vrstev započala teprve po nástupu do doktorského programu. Tedy, nejprve se zapracovala v technologii plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD), později začala pracovat s infračervenou spektroskopií, hmotnostní spektroskopií a nakonec také se spektroskopickou elipsometrií. Její práce postupovala systematicky od depozice a analýzy jednovrstvých struktur, přes studium jejich stárnutí a modifikace pomocí UV záření, až po depozice a analýzy vícevrstvých struktur. Své výsledky prezentovala na mezinárodním workshopu v Brně (New Perspectives of Plasma Science and Technology, 2007), kde získala ocenění za nejlepší poster, ale také na zahraničních konferencích v Jižní Koreji (7th AEPSE, 2009) a Německu (12th ICPSE, 2010). V rámci měsíční stáže v USA na Michigan State University (2009) se seznámila s nanoidentační technikou pro stanovení mechanických vlastností tenkých vrstev. Podílela se na řešení řady odborných projektů: • Projekt evropské spolupráce (COST P12, 1P05OC087, MŠMT) Vytváření struktur plazmových polymerů • Rozvoj plazmochemických procesů pro vývoj inteligentních polymerních nanostruktur (GAČR 104/06/0437) • Nanokompozitní vrstvy a nanočástice vytvářené v nízkotlakém plazmatu pro povrchové modifikace (Nanotechnologie pro společnost, KAN101120701, AVČR) • Vývoj funkčních mezivrstev pro polymerní kompozity s řízenou mezifází (Spolupráce ČR-USA, KONTAKT, ME09061, MŠMT) Soňa Kontárová při své práci prokázala přiměřený stupeň samostatnosti při zvládání technologických operací, experimentálních technik a zpracování naměřených dat. Její práce je přínosem k rozvoji oboru a přinesla nové a zásadní poznatky prezentované na konferencích a v časopisech. Podílela se na publikacích prezentovaných ve 3 impaktovaných časopisech, 1 kapitole v monografii a 4 konferenčních sbornících. Splnila své studijní povinnosti stanovené studijním plánem. Disertační práce splňuje kritéria samostatné tvůrčí vědecké práce, obsahuje původní výsledky, a proto ji doporučuji přijmout k obhajobě.

Navrhovaná známka

Posudek oponenta

Salyk, Ota

Dizeratční práce je zaměřena na příparvu amorfních vrstec slitin křemíku, uhlíku a vodíku a-SiC:H v plazmatu z par tetravinylsilanu a vyšetřování jejich fyzikálních a částečně chamických vlastností. Práce je psána anglicky. Je poměrěn rozsáhlá 157 stran včetně příloh. Její cíl je vyjádřen stručně v úvodu a je zaměřen v zásadě na mapování vlastností bez zaměření na konkrétní požadavek - jakési cílové vlastnosti významné pro aplikaci. Z toho hlediska i jak je proklamováno, se jedná o základní výzkum. Postrádám podrobnější rozpis cílů práce. Práce detailně zkoumá změny vlastností vrstev v závislosti na příkonu do rf výboje v kontinuálním i pulzním režimu, stárnutí vrstev vlivem vzduchu a uv záření. Uvádí i přípravu a měření multivrstev, které vznikají z téhož prekurzoru pouhou změnou rf příkonu. Postrádám kompozitní složení, jak slibuje název práce, který podle mého názoru nebyl volen dobře. Členění práce je poněkud nestandardní. Teoretická část práce je věnována současnému stavu poznatkůl a dobře vystihuje podstatu problému. Obsahuje rozsáhlou rešerži na dané téma . Věnuje se však i metodám měření. Porblematika každé metody se pa vyskytuje na řadě míst v práci , např. elipsometrie na stranách 43,55,65, pak teprve výsledky na str. 80 a dále, podrobně jako ostatní charakterizační metody. Dochází tak i k opakovanému sdělení. 1. Teoretická část uvádí přehled různých způsobů generace plazmatu, pro úplnost postrádám uvedení magnetoaktivního způsobu generace a vlivu magnetického pole. 2. První částí charakterizačních metod je charakterizace plazmatu. Byly použity hmotnostní spektroskopie , optická emisní spektroskopie vedle rutinního měření rf výkonu a tlaku a průtoku monomeru. Výhardu mám k tomu, že nebyla použit ažádná metoda pro stanovení hustoty půazmatu - koncentrace elektronů - v závislosti na přiváděném výkonu, tlaku, případně přívodu prekurzoru. POkud vstoupí částice (molekula) do oblasti výboje, je fragmentována v závislosti na počtu kolizí především s elektrony. 3. V experimentální části je průtok nastavován a měřen hmotnostním regulačním průtokoměrem, což v angličtině je Mass-Flow Controller s používanou zkratkou MFC, nikoliv pouze flow-meter. 4. Část Výsledky a diskuze obsahuje velké množství výsledků, které jsou získány velmi pečlivým měřením a zpracováním. Nabízí se tu možnost, bohužel nevyužitá, výsledky jednotlivých metod kombinovat. Dozertačbí práce je z hlediska tématu zajímavá a vysoce aktuální. Přináší nové poznatky především o optických vlastnostech plazmatických vrstev na bázi TVS, což otevírá cestu k použití vrstev jako opticky gradientních vrstev pro integrovanou optiku. Z tohoto širšího pohledu práce splnila stanovený cíl, i když nebyl dostatečně přesně formulován. Po stránce formální je práce zpracována velmi kvalitně, po stránce jazykové by práce potřebovala korekturu, ale je vzhledem k možnostem doktorandky na dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě a na jejím základě po splnění ostatních kritérií doporučuji udělení titulu Ph.D.

Navrhovaná známka

Otázky

Mistrík, Jan

Navrhovaná známka

eVSKP id 36934