USNUL, J. Univerzální platforma pro měření inerciálních a tlakových senzorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Zadání práce pochází z firmy Honeywell, která rovněž poskytovala potřebné technické zázemí pro realizaci práce. Diplomant pracoval na řešení zadání svědomitě a vzhledem k firemnímu zadání konzultací s vedoucím využíval v přiměřené míře. Při realizace diplomové práce musel kromě technických obtíží čelit i skutečnosti, že práce navazuje na firemní obchodní tajemství a tedy některé informace s prací související nelze v práci zveřejnit. Za hodnotnou a přínosnou část diplomové práce považuji zejména kapitolu 8, kde autor navrhoval komunikační protokol, a kapitoly navazující. Považuji za vhodné vyzdvihnout zjevnou snahu o návrh robustního a spolehlivého řešení, což se příznivě projevilo v ověřovací fázi, kde navržené řešení prokázalo svou robustnost schopností bezchybně realizovat i dlouhodobé testy. Jako vedoucí práce dále oceňuji, že práce byla řešena koncepčně, uvážlivě, systematicky a průběžně, což se pozitivně promítlo do kvality realizovaného díla i do skutečnosti, že autor práce měl dost času vyvinutý software nasadit a ověřit při dlouhodobých testech. Všechny body zadání tak byly splněny.
Hlavním cílem této práce bylo seznámit se s univerzální měřicí/testovací platformou pro testování inerciálních a tlakových senzorů pro letecké systémy ve společnosti Honeywell a následně navrhnout a vytvořit univerzální software pro automatické testy těchto senzorů. Pro tyto účely bylo nutné vytvořit SW jak pro příslušnou embedded platformu, tak ovládací/vizualizační aplikaci na PC a pro možnost jejich vzájemné komunikace také navrhnout a implementovat příslušný komunikační protokol. Náročnost zadání hodnotím jako středně náročné. Práce je sestavena v logickém sledu a jednotlivé kapitoly na sebe navazují. V úvodní části student provádí rozbor zadání a definuje požadavky na výsledné řešení. Dále následují kapitoly popisující příslušné periferie a principy použitých MEMS senzorů. Popis principů je dle mého názoru poměrně dost stručný, navíc některé části jsou kompletně převzaty z literatury (i když je třeba dodat, že se na ni student odkazuje). Je zde však uvedeno hned několik vztahů, u kterých chybí jednotka a význam jednotlivých veličin (viz např. 4.1 – 4.4). Navíc zde trochu postrádám alespoň uvedení příkladů popisovaných senzorů a jejich vlastností. Následující kapitoly, tedy 6 – 12, lze považovat za vlastní dílo diplomanta. Tuto část práce hodnotím po technické stránce jako poměrně zdařilou. Je zde poměrně podrobně a výstižně popsán návrh SW, návrh uživatelského rozhraní v PC, návrh komunikačního protokolu a jejich realizace a testování. Celkový dojem z práce však kazí její grafická, resp. formální stránka (např. podkapitoly stejné úrovně jsou kaskádně odsazené, apod.), občasná netechnická terminologie (např. nízká váha, apod.) a poměrně značné množství překlepů a gramatických chyb (dokonce i v názvu kapitoly), což často vede k úsměvným formulacím, jako „…gyroskopy zaležené na principu…“, „Nejhodnějším protokolem…“, „Datová fíze“, apod. Dle mého názoru bylo zadání splněno v plném rozsahu a výsledná práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům navrhuji hodnocení známkou C.
eVSKP id 102851