HAŇKA, J. Bezdrátový datový optický spoj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Študent mal za úlohu podrobne analyzovať jednotlivé parametre atmosférických optických spojov (AOS) a následne navrhnúť dátový optický spoj, ktorý bude slúžiť pre prenos ethernetového signálu voľným priestorom. Študent na projekte spolupracoval s Bc. Janom Pučálkom, ktorý riešil prevažne návrh komunikačnej časti spoja. Študent v bakalárskej práci popisuje jednotlivé aspekty atmosférickej optickej komunikácie a vlastnosti ethernetového signálu. V druhej polovici práce študent popisuje postup návrhu vysielacej a prijímacej časti optického spoja s využitím FPGA. Pri návrhu spoja analyzoval jednotlivé atmosférické vplyvy, ktoré znižujú dostupnosť optických spojov, syntézou čoho je následná energetická bilancia spoja, ktorá berie do úvahy aj rozloženie optickej intenzity LED ako zdroja optickej vlny. Ako pôvodný prínos by som rád vyzdvihol syntézu stacionárneho a štatistického modelu AOS. Aktivita študenta bola po celú dobu riešenia projektu vysoká. Úroveň práce znižuje fakt, že študent sa spolu so svojim kolegom zamerali príliš na doladenie a sprevádzkovanie komunikačnej časti spoja, pričom na samotné spísanie práce si vyhradili príliš málo času, čo bohužiaľ znižuje finálny dojem. Študent sa tak dopustil niekoľkých faktických chýb napr. v časti 5.4 (nie je jasné v akých jednotkách sú dosádzané veličiny do vzorcov a pod.). Napriek len čiastočnému splneniu zadania predloženú prácu doporučujem k obhajobe.
Cílem práce studenta byl návrh optického bezkabelového spoje, jeho sestavení, ověření funkce a proměření jeho parametrů. Teoretická část popisuje některé základní komponenty optického bezkabelového spoje a atmosférické přenosové prostředí v optické oblasti spektra. Jednotlivé části na sebe v některých případech nenavazují a netvoří logický celek. Samotný návrh optického spoje je v některých částech povrchní a nekoncepční. Z práce vyplývá, že student neověřil funkci optického spoje a neproměřil základní parametry spoje. Se všemi tvrzeními nelze vždy souhlasit, některé části jsou zavádějící. Z práce např. není zcela jasné, zda student chápe rozdíl mezi koeficientem extinkce a útlumem. Některé údaje v práci nejsou vhodně komentovány a mohou působit zavádějícím dojmem, např. student uvádí v obr. 5.7, že se na Milešovce se v roce 2012 vyskytly srážky o intenzitě 180 mm/h, ale neuvádí, po jakou dobu se tyto srážky vyskytovaly. Po formální stránce je práce, až na několik gramatických chyb, na dobré úrovni.
eVSKP id 65770