SIEBER, L. Sledování pohybu hlavy ve snímcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bakalář při vypracování práce nastudoval příslušnou literaturu a vypracoval řešení, kterým splnil zadání. Práci věnoval dostatečné úsilí a značné množství času, postup prací pravidelně konzultoval. Nedostatkem řešení je volba malého terče, který neumožňuje detekci pohybu hlavy v plném rozsahu. Předložená práce svědčí o bakalářských schopnostech bakaláře a navrhuji hodnocení A/výborně.
Pan Sieber řešil zadání na téma Sledování pohybu hlavy ve snímcích. Zadání považuji za náročné a to především po stránce odborné. Předložená práce je přehledně strukturovaná. Uváděné informace obsahově odpovídají řešené problematice. V teoretickém úvodu jsou stručně představeny použité algoritmy zpracování obrazu a problematika kalibrace kamery. Zde bych vytkl pouze použití převzatých obrázků s anglickým textem, které v jinak česky psané práci působí rušivě. Student předložil kompletní a plně funkční aplikaci realizovanou v jazyce C++ s využitím knihovny OpenCV. Aplikace vyhodnocuje rotaci a translaci hlavy ve třech osách jak ukládá zadání. Vyhodnocení přesnosti a spolehlivosti algoritmu probíhá na základě reprojekční chyby, což vzhledem k bakalářskému stupni studia a složitosti dané problematiky pokládám za dostačující. Oceňuji iniciativní přístup pana Siebera, který vedl k rozšíření aplikace o modul ilustrující pohyb hlavy pomocí jednoduché 3D grafiky realizované prostřednictvím OpenGL. Cíle zadání považuji za splněné. Významné připomínky však mám k provedeným experimentům a interpretaci získaných výsledků. Ilustrace průběhu sledovaných veličin a odpovídajících reprojekčních chyb, které jsou uváděny v kapitole 7, nelze pro mnoho formálních nedostatků v žádném případě nazvat grafy. Jejich uvedení v dané formě celkově snižuje odbornou úroveň práce a znemožňuje čtenáři utvořit si představu, zda závěry vyvozené v textu jsou pravdivé, což degraduje hodnotu výsledků a jejich diskuse. Za chybu v koncepci řešení považuji použití rovinné kalibrační tabule umístěné pouze na jediném místě hlavy a to čele. Toto značení se z obrazu prakticky vytrácí právě v mezních polohách natočení, což student v práci uvádí, ale již nijak neřeší. Použité algoritmy pro výpočet rotace a natočení hlavy navíc předpokládají, že body kalibračního vzoru leží v rovině. Jak je patrné např. z obrázků 7.2 a 7.3, tento předpoklad při provedených experimentech nebyl splněn, jelikož kalibrační vzor kopíruje zakřivení hlavy a tím vnáší značnou chybu do výsledků měření. Celkově práce jednoznačně svědčí o bakalářských schopnostech pana Siebera. Doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení B, 80 bodů.
eVSKP id 58361