PETROV, D. Systém pro komunikaci mezi vozítkem a počítačem PC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Macho, Tomáš

Úkolem p. Petrova bylo navrhnout a realizovat bezdrátový přenos povelů z počítače PC do mobilního robota - vozítka s využitím vhodných průmyslově vyráběných modulů. Pro vyhodnocování povelů měl navrhnout a realizovat mikroprocesorový systém a jeho softwarové vybavení. Zadání bakalářské práce bylo ryze prakticky zaměřené. Bakalářská práce navazovala na semestrální práci. P. Petrov měl zpočátku dosti slabé znalosti z oblasti bezdrátového přenosu dat, jeho znalosti z oblasti mikroprocesorové techniky byly průměrné. Během vypracování semestrální práce dosti tápal a v problematice bezdrátového přenosu se těžko orientoval. Při řešení bakalářské práce se však postupně začal v problematice lépe orientovat. Zpočátku nevěnoval řešení zadaného úkolu potřebné množství času (zejména semestrální práci), později jeho aktivita postupně narůstala. S narůstající aktivitou se zvětšovala i četnost konzultací u vedoucího práce. Jako hlavní nedostatek práce se mi jeví jednostranné zaměření na hybridní moduly RX-BC-NBK 433 a TX-SAW433/s a nedostatečně věnovaná pozornost návrhu přenosového protokolu včetně zabezpečení. Úroveň průvodní zprávy je také dosti nízká, mnohé části nejsou sestaveny v logickém sledu. Není mi známo, že by se na tvorbě bakalářské práce podílely jiné osoby. Jako vedoucí bakalářské práce navrhuji hodnocení "D/uspokojivě".

Posudek oponenta

Beran, Jan

Student se měl v rámci bakalářské práce seznámit s problematikou bezdrátového přenosu pro účely řízení robota pomocí PC. Dále měl navrhnout a realizovat výše zmíněný komunikační systém. Součástí systému mělo být SW vybavení jak pro řídicí PC, tak pro mikroprocesorovou část připojenou k robotovi. Zadání práce odpovídá úrovní bakaláře a vzhledem k velmi částé realizaci podobných projektů je k dispozici nepřeberné množství informačních zdrojů. Zadání práce bylo splněno ve všech bodech zadání. Student se v rešeršní části pečlivě věnuje především frekvečním pásmům s důrazem na nelicencovaná pásma ISM, ve kterých pracují jak jednoduché radiové moduly, tak technologie Bluetooth a WLAN. Student na základě vlastních kriterií vyvozuje, že jednoduché rádiové moduly jsou pro danou aplikaci optimální. Názorem oponenta je, že jak množina uvažovaných technologií, tak stanovená kritéria a výběr modulů není správný. Ve výčtu uvažovaných technologií není vůbec zmíněna technologie ZigBee založená na fyzické a linkové vrstvě IEEE 802.15.4, která je vhodná především pro nízkoobjemové přenosy dat v oblasti řízení. Moduly s fyzickou a linkovou vrstvou IEEE 802.15.4 jsou navíc dostupné. Technologie Bluetooth na bázi IEEE 802.15.1 je zase jednoduchá pro použití vzhledem k široce dostupným USB klíčům. Dále jsou dostupné moduly pro embedded zařízení, kterými škola disponuje. Bluetooth navíc dominuje v oblasti spolehlivosti díky několikavrstvé implementaci eliminace rušení (FHSS, white-noise ballancing, FEC, HEC, opakování přenosu při selhání, aj.), zatímco nevýhodou je dosah signálu. Zvolené moduly dominují pouze naprostou primitivností architektury a minimálním zpožděním. Zpoždění se ve striktně isochronních aplikacích stává rozhodujícím faktorem pro výběr těchto modulů. Vzhledem ke zvolené vysílací rychlosti 1200 Bd se ovšem tato výhoda ztrácí. Zdá se tedy, že jedinným výběrovým kritériem zůstává cena. Co se týče výběru mikroprocesoru na základě informací uvedených ve zprávě, je názorem oponenta, že výběr není optimální. Např. platformy s procesorem HCS08 jsou jednak vhodné pro menší aplikace a jednak jsou k dostání moduly přímo s rádiovými obvody IEEE 802.15.4. Programátorským standardem je zde jazyk C, zatímco student programoval procesor PIC v assembleru. Obvodová schémata jsou v pořádku, stejně jako navržená komunikace mezi PC a vysílacím modulem a dále mezi přijímacím modulem a zobrazovačem. Zvolená koncepce ovládání směru a natáčení je stěží pochopitelná. Pro pochopení by bylo potřeba podstatně srozumitelnějšího výkladu v kontextu podvozku robota orientovaného více na funkci než na implementaci programu. Úroveň písemné zprávy je jednoznačně nedostatečná. Student nectí logický sled práce, který by měl od rešerže a volby koncepce a komponent přecházet k samotné realizaci a umisťuje kapitolu o volbě mikroprocesoru před závěr. Výklad je velmi chaotický. Student odbývá potřebná vysvětlení na úkor implementačních titěrností. Práce vykazuje množství překlepů a gramatických chyb.

eVSKP id 21466