MALINA, V. Návrh a konstrukce audio výkonového zesilovače [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout audio výkonový zesilovač s výstupním výkonem minimálně 2 x 75 W. Zesilovač doplnit o korekční předzesilovač s fyziologickou regulací hlasitosti, přepínačem vstupů a samostatným výstupem na sluchátka. Současně navrhnout i vhodnou napájecí jednotku. Vlastnosti jednotlivých navržených zapojení ověřit simulacemi v programu PSpice. Poté na základě navržených zapojení navrhnout desky plošných spojů, zesilovač zkonstruovat, oživit a proměřit základní charakteristiky. Výsledky na závěr srovnat s parametry očekávanými a získanými počítačovou simulací. Student navrhl celkovou koncepci zesilovače využívající integrovaný audio zesilovač LM3886. Odsimuloval a proměřil jednotlivé bloky zapojení a získané poznatky diskutuje v textu. V práci jsou také doloženy výpočty parametrů jednotlivých bloků zapojení. K technické realizaci a předloženým konstrukčním podkladům je třeba konstatovat, že se studentovi nepodařilo dosáhnout úspěšného oživení realizovaného výkonového stupně zesilovače, což uvádí i v závěru. Nicméně student k vyřešení tohoto problému přistoupil zodpovědně a již v dalším týdnu po odevzdání bakalářské práce problém s nefunkčností koncového stupně odstranil. Zadání bakalářské práce proto považuji za splněné. Z formálního hlediska nemám žádné připomínky a s přihlédnutím na nefunkčnost koncového stupně v době odevzdání bakalářské práce hodnotím 88 body a známkou B.
Student se v bakalářské práci zabývá návrhem a realizací audio výkonového zesilovače s výstupním výkonem min. 2 x 75 W, doplněného korekčním předzesilovačem s přepínámím vstupů a samostatným zesilovačem pro sluchátka. Koncový stupeň je řešen s integrovanými zesilovači LM3886 firmy National Semiconductor, vždy dva na jeden kanál. Další použité řešení považuji za zajímavé, neboť tyto zesilovače lze přepínat do paralelního spojení (pro zátěž 4 ohmy) nebo spojení do můstku (pro zátěž 8 ohmů). Obě verze zapojení jsou v práci doplněny potřebnými návrhy hodnot prvků a napájení, provedeny jsou i počítačové simulace v kmitočtové a časové oblasti. Navržen je i obvod pro opožděné připojování reproduktoru a potřebné chlazení. Předzesilovač je tvořen pasivními korektory výšek a hloubek a aktivní částí s nízkošumovými operačními zesilovači NE5534 firmy Texas Instruments. Sluchátkový zesilovač pracuje s nízkovýkonovým tranzistorovým stupněm ve třídě AB. Signál je přiváděn na jeden z dvojice přepínaných vstupních zesilovačů (linkový vstup, mikrofon). V práci jsou uvedeny výsledky počítačových simulací i některých měření těchto zesilovačů, diskutovány jsou i parametry transformátoru pro napájecí zdroj. Je velká škoda, že se studentovi nepodařilo prakticky zprovoznit koncovou část zesilovače. Proto nemohla být ani provedena potřebná měření a srovnání s katalogovými údaji a výsledky simulací. Z tohoto důvodu považuji zadání bakalářské práce splněné pouze částěčně, i když většinově. Práce je jinak po formální stránce velmi přehledná, s dobrou grafickou úpravou. Upozorňuji pouze na několik málo nedostatků, např. těžkopádné formulace v anglickém abstraktu (první věta), pod obr. 2.4 a 2.9 je uváděno „frekvenční a fázová char...“ namísto „modulová a fázová frekvenční char...“, aj. Dle mého názoru student prokázal velmi dobré znalosti v oblasti návrhu a konstrukce elektronických zařízení.
eVSKP id 52255