STANKO, M. Architektura systému zpětného získávání tepla z tepelné baterie ve vozidle [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.
Pan Stanko přistupoval k práci zodpovědně s využitím pravidelných konzultací, na které musel často cestovat za vedoucím práce. Na připomínky reagoval pružně a práce se tak blíží ideální představě vedoucího. Logické uspořádání práce je na vysoké úrovni. Student se během praktické části setkal s mnoha problémy, které se mu podařilo vyřešit. A to jak svépomocí, tak s pomocí konzultací se zkušenějšími kolegy. Výsledky simulací pana Stanka budou použity ve firemních prezentacích, tudíž je i vysoká míra využitelnosti této diplomové práce v praxi. Pro lepší hodnocení v práci chybí větší míra vlastní invence a zamyšlení se nad výsledky. Cíle práce však byly splněny v daném rozsahu a to včetně podmínky zpracování v anglickém jazyce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Diplomová práce pana Michala Stanka je zaměřena na zjištění potenciálu systému rekuperace odpadního tepla výfukových plynů pro účely snížení spotřeby paliva a tedy snížení škodlivých emisí, během zahřívací fáze motoru. Úvodní část je rešeršního charakteru zaměřená na problematiku v oblasti snižování produkce škodlivin ve výfukových plynech soudobých spalovacích motorů. Dále je pak již práce směřována právě na systémy rekuperace tepla, kde se student podrobně věnuje jednotlivým možným koncepcím těchto systémů. Druhá stěžejní část práce se věnuje sestavení matematického 1D modelu motoru v programovém prostředí GT suite, kde jsou následně provedeny studie porovnání jednotlivých zvolených koncepcí. V následujících kapitolách je podrobně popsáno sestavení dílčích částí výpočtové simulace. V kapitole 7. byly provedeny simulace chování vybraných koncepcí systému rekuperace tepla, jejichž vzájemné porovnání je dobře patrné v kapitole 10. Zde bych ocenil hlubší zamyšlený nad prezentovanými výsledky, například zda jsou reálně dosažitelné. Celá práce je velmi přehledně uspořádána a jak po grafické, tak po obsahové stránce je na dobré úrovni. Nicméně nelze očekávat, že provedené simulace z principu funkce samotného výpočtového modelu budou dávat reálné výsledky zejména hodnot jednotlivých složek výfukových plynů. Zde by bylo potřeba výpočtový model verifikovat s reálným měřením, což by bylo technicky časově i finančně velmi nákladné. Výborně však práce poslouží jako počáteční studie a citlivostní analýza různých přístupů v oblasti rekuperace odpadního tepla a mohla by posloužit jako kvalitní základ pro další práce v tomto směru.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 113172