Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Slaný, Martin

Autor se ve své práci zaměřil na velmi aktuální téma, aplikace metod Rapid prototyping a reverzního inženýrství na navrhování nových, tvarově složitých komponent, s možností verifikace dosažených rozměrů a odchylek od CAD dat. První část práce je zaměřená na teoretický souhrn některých 3D scannerů a vybraných aditivních technologií. Zde bylo vždy zmíněno jen několik základních vlastností technologie a minimum dosahovaných parametrů. Zde bych spíše preferoval méně je více, kdy bylo vhodnější rozvést použité metody a jejich reálné alternativy a vynechat technologie, které se zvoleným postupem souvisí spíše okrajově a nebylo nezbytné jim věnovat v práci tolik prostoru. V druhé části se autor zaměřil na návrh a konstrukci samotného zvoleného dílu, a je zde opět stručně popsán postup, který vedl přímou cestou k řešení. Zde bych také uvítal návrh alternativ se srovnáním výhod a nevýhod, případně bližší analýzu dílu se zohledněním potencionálních kritických míst v navrženém postupu. Čtvrtá kapitola práce se zaměřuje na ekonomické hodnocení navrženého postupu výroby ve srovnání s průmyslovou sériovou výrobou. Kapitola stručně popisuje, základní postup srovnání, avšak i zde by bylo vhodné tuto kapitolu blíže rozvést a identifikovat kritéria, která mohou výslednou cenu vyráběného dílu ovlivnit, například potřebný čas na výrobu výrobní dávky 1500ks oběma metodami. Závěry by bylo vhodné také pojmout odlišnou formou, než jak jsou prezentovány v práci. Dílčí závěry plynoucí z navrženého řešení se pak často vyskytují spíše v textu práce, než právě v kapitole závěry. Student pracoval prakticky zcela samostatně, s minimem konzultací. Práci i přes uvedené výtky považuji za zdařilou a lze konstatovat, že stanovené cíle byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě s doporučeným hodnoceném B – dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	C

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Sámelová, Vendula

Cíle, které jsou formulovány v zadání BP, jsou splněny. Téma práce je velmi aktuální, ale autor bohužel nevyužil potenciál, který toto téma má. K praktické části práce mám jen jeden dotaz, viz níže, ale rešeršní část práce působí chaoticky, je nepečlivě zpracovaná a v některých případech obsahuje i chyby. Například: Kapitola 1. Reverzní inženýrství: autor mírně zavádí resp. používá nesprávnou terminologii, když tvrdí, že Reverzní inženýrství se používá ke kontrole již existujících součástí porovnáním s CAD (viz obr. 1.2). Tato metoda se sice hojně využívá, ale neřadí se pod tento pojem. Naopak reverzní inženýrství zahrnuje a využívá podstatně více technických i netechnických odvětvích než autor popisuje. Podkapitola 1.1 Rozdělení snímacích zařízení: tato kapitola je zpracovaná velmi nedůsledně, autor střídá různé terminologie. Většina z uvedených zařízení by na digitalizaci zpracované součásti nebyla v praxi použita ať už z důvodu principu snímání, nebo měřicího objemu uvedených zařízení Podkapitola 1.2.2 Optické 3D skenery: jedná se o nejdůležitější kapitolu v rešerši, tento typ zařízení (mřížkový projektor) se v praxi bežně používá na skenování dílů tohoto charakteru. V první větě kapitoly je toto tvrzení: „Princip je velmi podobný jako u mechanických 3D skenerů, ale mechanickou sondu nahrazuje optické zařízení, proto nedochází k fyzickému kontaktu s modelem.“ Princip je leccos, jen ne velmi podobný.Velmi povrchní popis samotné technologie - z uvedeného nemám pocit, že autor rozumí principu činnosti těchto zařízení. Podkapitola 1.2.3 Laserové 3D skenery: Zejména bych vypíchla text, kde autor popisuje zařízení Leica T-Scan. V první řadě se jedná o produkt švýcarské společnosti (nikoliv německé) a dále princip měření a dosahovaná specifikace zařízení je popsán velmi zavádějícím způsobem. Upozorňují, že na uvedeném obrázku 1.9 je velmi starý model tohoto laserového trackeru a na robotu se nachází jednobodový dotykový snímač T-Mac (nikoliv laserový skener T-Scan). I přes uvedené nesrovnalosti a připomínky práci k obhajobě doporučuji. Bakalářská práce jako celek, je smysluplná.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: C

Otázky

5. Proč nebyly referenční fotogrammetrické značky nalepeny na rotační stůl, kde je rovná plocha? Bylo nutné díry po fotogrammetrických značnách skutečně zaplátat? Zaplátání značek v STL modelu je softwarová interpolace a tyto plochy už nejsou skutečné plochy. Mohlo zaplátání ovlivnit výsledky měření?
1. Prosím zkuste vysvětlit znovu 2 základní způsoby využití skenovaných dat - 3D měření a reverzní inženýrství.
2. Prosím o nastudování principu měření (skenování) pomocí laserového trackeru Leica. Prosím vyhledejte si nejnovější typ tohoto zařízení a připojte správný snímač – T-Scan. Ve zkratce prezentujte (využijte obrázky). Využil byste tento skener na digitalizaci Vašeho blinkru v praxi? Pokud ne, tak proč?
3. V kapitole 3.3 Skenování a kontrola rozměrů uvádíte: „Po vyznačení kontrolních bodů byla na součást nanesena speciální barva, která zabraňovala odrážení světelných paprsků vyvolaných skenerem. Barva se nechala vyschnout a zastříkané kontrolní body se očistili (obr. 3.10). Pak byla součást připravena ke skenování. Prosím vysvětlete pojem speciální barva. Jakou formu má tato povrchová úprava? V jakých dalších případech (typech povrchů součástí) je nutné tuto povrchovou úpravu využít?
4. V stejné kapitole viz výše uvádíte: Před skenováním bylo třeba na součásti vyznačit kontrolní body, podle kterých se skener orientoval, aby mohl správně poskládat naskenovaný povrch v přiloženém softwaru. Je použití těchto bodů skutečně vždy nutné, nebo existují jiné způsoby zarovnání po sobě jdoucích skenů?