ŠTEINIGER, J. Nejnovější vývojové trendy v oblasti smartphonů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Tématem předložené práce je popis a analýza nejnovějších vývojových trendů v oblasti smartphonů. V krátké úvodní kapitole autor ve stručnosti popisuje historický vývoj smartphonů od jejich prvopočátků až po současnost. Druhá kapitola je věnována popisu nejvýznamnějších současných trendů v dané oblasti a stručnému nástinu pravděpodobných trendů budoucích. Třetí kapitola se zabývá charakteristikou nejvýznamnějších firem vyrábějících smartphony. Závěrečná čtvrtá kapitola je věnována srovnání některých parametrů smartphonů dvou nejvýznamnějších značek, Apple a Samsung. Z hlediska gramatického se v práci vyskytuje značné množství chyb. Zejména se jedná o nevhodně použité či zcela chybějící členy, chyby týkající se vztažných zájmen a vět vztažných obecně (volba vztažného zájmena, umístění věty vztažné v rámci souvětí, související interpunkce), shodu podmětu s přísudkem či zcela chybějící podmět, a v některých případech také nevhodnou volbu mluvnických časů. V práci se rovněž vyskytuje řada překlepů a dalších drobných nedostatků, které svědčí o nedůslednosti a nedostatečné kontrole ze strany autora. Navzdory faktu, že byl autor na zmíněné problematické oblasti upozorněn, ve většině případů bohužel nebyl schopen zjednat nápravu. Práce je psána populárně-vědeckým stylem, což je v souladu se zvoleným tématem, v textu se však objevují i určitá neobratná vyjádření, či v závislosti na daném kontextu nevhodně použité výrazy. Z hlediska obsahu práce splňuje zadání, byť působí poněkud nevyváženě. Rovněž struktura členění do kapitol a podkapitol je zcela adekvátní, ačkoli rozdělení textu do odstavců je v několika případech poněkud problematické, neboť postrádá logickou návaznost. Po grafické stránce se jedná o vcelku zdařilou práci, závěrečná část je doplněna několika grafickými prvky ve formě tabulek, jež vhodně shrnují zmiňované informace. Nicméně rozsáhlejší obrazová část by jistě přispěla ke zvýšení atraktivity a celkové úrovně práce. Velmi pozitivně hodnotím autorovo zjevné zaujetí pro daný předmět, o čemž svědčí rozsáhlý seznam literatury, který však stejně jako některé citace v textu vykazuje určité nedostatky. Práci i přes výše uvedené nedostatky doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou E – 55 bodů.
Po stránce obsahové jde o práci přehledovou, kompilační. Ocenil bych tedy především větší přehlednost a sevřenost, kterou by podpořilo i vytyčení kritérií a aspektů, jichž se zkoumané trendy týkají. Rovněž žádoucí by bylo ohleduplněji vést čtenáře, nastínit, shrnout a propojit jednotlivé kapitoly. Obzvláště důležité by v tomto ohledu bylo explicitně stanovit cíle práce - v úvodní kapitole je pouze výčet kapitol a jejich obsahu, schází však jednotící princip. Dále by práci zjevně prospělo zúžení tématu, které by umožnilo hlubší prozkoumání vybrané oblasti. Odrazem přílišné šíře jsou např. podsekce oddílu 2.1, jež jsou velmi nesourodé -- umělé inteligenci je věnován toliko jeden delší odstavec, na stejné úroveň jsou pak umístěny sekce jako “bezel-less display” či “multiple camera”. U jednotlivých položek by se také patřilo uvést na začátku stručnou definici. Sekce “budget phones” kromě toho, že je nesourodá, působí stylisticky spíše jako reklamní leták. Zároveň nastoluje širší otázku, do jaké míry jsou předmětem práce trendy tržní a do jaké míry trendy technické. Řadu údajů (technické parametry jako délka záruční doby jednotlivých produktů, délka kabelu, atd.) by bylo vhodnější prezentovat v tabulce. Bohatství informací z různých, ač spíše prakticky orientovaných zdrojů, je v práci nesporně chvályhodné, avšak záplava číselných údajů text zatěžuje až příliš. Jazyková úroveň práce je velmi špatná až katastrofická. Jedním z problémů je matoucí používání vztažných zájmen which místo what a vztažných vět, modifikujících podstatné jméno skryté kdesi na začátku řídící věty. Koordinovaná, zejména stupňovaná spojení větných členů jsou tvořena neobratně (příslovce “also” nebo “even”). Slovní zásoba je poměrně chudá, jako příklad nechť poslouží strana 26, na níž se kořen “use” v jediném řádku vyskytuje čtyřikrát a na které se - i přes bohatství synonym, jímž angličtina disponuje - třikrát vyskytuje neformální sloveso “get”. Snad nejkřiklavějším nedostatkem je však používání členů. Např. na zmiňované straně 26 jsem napočítal dvacet jeden případ jejich nesprávného použití, většinou šlo o jejich absenci u počitatelných podstatných jmen při anaforické referenci určité, případně u neurčité reference. Po třech letech studia angličtiny jde o otřesnou bilanci s titulem v daném oboru -- byť pouze bakalářským -- velmi obtížně slučitelnou. Poněkud odbytě působí též řemeslné, typografické aspekty práce, např. apostrofy jsou zhusta opačně, než by měly být; objevují se též překlepy. Vzhledem k tomu, že po stránce obsahové práce nepřináší nic mimořádného, co by mohlo vykompenzovat závažné jazykové nedostatky, hodnotím ji stupněm F a nedoporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 119367