ZEJDA, L. Smyčkové antény pro medicínské aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem práce bylo vzájemně porovnat koncepty dvou smyčkových antén – páskové a štěrbinové. Obě antény měly být navrženy pro pracovní kmitočet 433 MHz a měly být otestovány v blízkosti živé tkáně. Student obě antény nasimuloval v programu CST Microwave Studio a vypočetl jejich směrové a impedanční charakteristiky. Protože u páskové smyčky se nepodařilo laděním modelu dosáhnout parametrů uváděných v literatuře, další práce se soustředila na štěrbinovou smyčku. Přepočet štěrbinové smyčky na pracovní kmitočet byl dominantně založen na ladění numerického modelu. Štěrbinová anténa, která odpovídala optimalizovanému modelu, byla vyrobena a proměřena. V práci jsou uvedeny naměřené a vypočtené impedanční charakteristiky. Mezi charakteristikami jsou pozorovatelné rozdíly. Ty se vzhledem k nedostatku času nepodařilo důsledně vysvětlit. Rovněž směrové charakteristiky byly měřeny až po odevzdání práce. Vzhledem k uvedeným nedostatkům hodnotím práci jako uspokojivou.
Bakalářská práce se zabývá návrhem antén pro komunikační sítě pracují na lidském těle. Student při návrhu vycházel ze známých konceptů smyčkových antén realizovaných v prvním případě mikropáskovým vedením, a v druhem pomocí štěrbinového vedení. V úvodu postrádám vysvětlení základního principu planárních smyčkových antén a jejich analytické návrhové vztahy. Dále mi v práci chybí důkladnější rozbor možností napájení těchto planárních struktur a jejich srovnání. Bylo by vhodné se také zmínit v textu kapitolou o aplikaci, pro kterou budou dané antény používány. Student se v další kapitole snažil reprodukovat výsledky antén z citovaných článku. Což se z poloviny podařilo. K této kapitole mám několik výtek. 1) Směrové charakteristiky z obr. 2.4 až 2.6 si neodpovídají a 2) původní mikropásková smyčková anténa byla navržena se zemní rovinou. Nerozumím tomu, proč je výsledná struktura bez zemní roviny, která minimalizovala vliv lidské tkáně na její vlastnosti a byla tedy pro danou aplikaci vhodnější. Nemluvě o tom, že vliv lidské tkáně byl v celé prácí kompletně opomenut. V poslední kapitole student na základě zjištěných poznatků navrhl a zrealizoval štěrbinovou smyčkovou anténu na 433 MHz. Bohužel vlastnosti nebyly ověřeny v blízkosti lidského těla. Zadání je splněno pouze z části. Jak po formální stránce, tak i po odborné stránce je práce na nízké úrovni. Dále bych autorovi vyčetl špatnou práci s literaturou a chybné citace v textu. Nicméně doporučují k obhajobě.
eVSKP id 84952