ALTŠMÍD, J. Study of Electric and Dielectric Properties of Ionic Liquids [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Po nástupu na doktorské studium se Ing. Jakub Altšmíd začal zabývat využitím iontových kapalin v elektronických prvcích, zejména v elektrolytických kondenzátorech a elektrochemických NO2 senzorech. Jeho úkolem bylo: (1) prozkoumat možnosti zvýšení průrazného napětí tantalových kondenzátorů pomocí iontových kapalin, (2) připravit elektrochemické senzory s elektrolytem obsahujícím iontovou kapalinu. Experimentální práce týkající se kondenzátorů včetně studia dielektrických vlastností iontových kapalin byly provedeny na Fakultě chemické VUT v Brně, experimentální aktivity týkající se senzorů probíhaly na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Ing. Altšmíd se postavil k řešení obou úkolů aktivně. Jeho pečlivost a snaha získat dobré a reprodukovatelné výsledky byla příkladná. V případě prvého úkolu postavil experimentální aparaturu, na které provedl veškerá měření. Pokud jde o závislost průrazného napětí struktur Ta/Ta2O5 na elektrické vodivosti iontových kapalin získal zajímavé výsledky dosud nezmíněné v literatuře. Pokud jde o NO2 senzory provedl celou řadu měření týkajících se závislostí citlivosti na koncentraci plynu a prokázal použití Langmuirovy izotermy pro sorpční a desorpční procesy. Měření byla provedena na několika senzorech s různými iontovými kapalinami. Je nutné zmínit také použití obrazové analýzy fraktálních struktur k charakterizaci elektrolytu. Ing. Altšmíd získal veškeré experimentální výsledky během řádného doktorského studia, ale pak mu rodinné a zdravotní problémy neumožnily práci dokončit. To je také důvod proč disertační práci podává až v osmém roce studia. Výsledky shrnul do dvou publikací a dvou konferenčních příspěvků. Předepsané zkoušky skládal v souladu se studijním plánem. Vzhledem k získaným výsledkům doporučuji postoupit disertační práci, kterou Ing. Jakub Altšmíd vypracoval v rámci studijního oboru „Chemie, technologie a vlastnosti materiálů“, k obhajobě a po úspěšné obhajobě mu udělit titul Ph.D.
Štúdium elektrických a dielektrických vlastností Iónových kvapalín je pre ich unikátne vlastnosti veľmi zaujímavou a aktuálnou témou, najmä v súvislosti s aplikáciami v tlačenej elektronike a senzorike. V teoretickej časti práce sa autor dosť podrobne (polovina obsahu, 35 strán) a fundovane venuje popisu základných vlastností iónových kvapalín, včítane elektrochemických špecifík, v súvislosti s uplatnením iónových kvapalín v kondenzátoroch a elektrochemických senzoroch plynov, s rozsiahlou a dobre zacielenou rešeršou (94 citácií). Pomerne veľký (možno nadbytočný) priestor venuje rôznym typom senzorov. Experimentálna práca je rozdelená do 3 častí: 1. meranie vlastností sady 8 racionálne vybraných iónových kvapalín (IL), relevantnými metódami (UV-Vis, IČ spektrá TGA a Impedančné merania), 2. vlastnosti ILs pre aplikáciu v kondenzátoroch a 3. aplikácia ILs v senzore NO2, včítane vplyvu vlastností ILs na parametre senzoru. Experiment s adekvátnymi metodikami je zrozumiteľne popísaný, v logickom slede (s výnimkou popisu AJP a morfológie SPE) a so stručným zhodnotením (miestami aj strohým). Viaceré merané vlastnosti vybraných ILs potvrdzujú trendy súvisiace s ich zložením a očakávané teóriou. Boli zistené zaujímavé výsledky týkajúce sa aplikácie ILs v kondenzátoroch, i keď dosahované kapacity sú nižšie ako pre komerčné elektrolyty. Veľmi zaujímavým riešením sú senzory s iónovými kvapalinami imobilizovanými v polymérnej matrici, „tuhé polymérne elektrolyty“(SPE), ktoré umožňujú ich nízkonákladovú tlač senzorov i na polymérne substráty. Viaceré dosiahnuté výsledky sú pôvodné, už publikované (2 CC práce a 2 iné), alebo publikovateľné a prispievajú k rozvoju tlačenej a organickej elektroniky. V práci nie sú explicitne uvedené ciele, okrem 4 bodov uvedených v zadaní, v špecifikácii doktorskej práce. Konštatujem, že tieto body boli naplnené. Anglický text je zrozumiteľný, s logickými a dobre formulovanými vetami. V práci je pomerne málo formálnych chýb, napr.: - IR spektrá ILs (1 až 7), str.38... uvedených je len 6 spektier (7, a 8 sa nerobili?) - UV spektrá (1 – 6), str.39: „in Figs.16 (in water) and 17 (in hexane)“...v skutočnosti sa jedná o 6 spektier vo vode, 7 v hexáne a reálne na Figs.24 and 25. - AJP technológia uvedená na str. 56 je definovaná až neskôr, rovnako ako typ pracovnej C-elektródy (5 strán nižšie). - Morfologická analýza C-vrstvy je podaná skôr ako PSE vrstvy, čo pôsobí rušivo. Záverom konštatujem, že predložená práca spĺňa všetky nároky kladené na dizertačnú prácu. Kandidát Ing. Jakub Altšmíd ňou preukázal schopnosť a pripravenosť k samostatnej tvorivej činnosti v danej oblasti výskumu a vývoja. Práca prináša nové poznatky prínosné pre vedu i prax a preto navrhujem, aby práca bola prijatá ako dizertačná a doporučujem ju k obhajobe. V Bratislave, 2. decembra 2019 Doc. RNDr. Milan Mikula, CSc. Ústav prírodných a syntetických polymérov Odd. polygrafie a aplikovanej fotochémie FCHPT STU, Bratislava
eVSKP id 122391