PAVLIŠIN, T. Řízení a monitorování klimatu ve skupinách terárií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Diplomant pan Bc. Tomáš Pavlišin měl ve své diplomové práci řešit problematiku řízení a monitorování klimatu ve skupině terárií. Diplomová práce navazovala na předcházející semestrální práci. Během celého semestru diplomant nepřišel ani na jednu konzultaci a ani emailem mě neinformoval o postupu řešení své diplomové práce. Bohužel nemohu nic konstatovat o funkčnosti systému, protože mi diplomant nepředvedl ani funkčnost jediné komponenty. Stejně tak nejsem schopen posoudit, zda se na řešení projektu nepodílely jiné osoby. Na základě nedbalého zpracování textu práce mohu usuzovat, že diplomant práci nevěnoval potřebné množství času. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnotit práci pana Bc. Tomáše Pavlišina známkou F/40 bodů.
Zadání diplomové práce Bc. Tomáše Pavlišina patřilo mezi středně obtížné. Požadovaným výsledkem práce bylo navrhnout a realizovat zařízení umožňující monitorování a řízení klimatu skupiny terárií. Diplomant měl za úkol navrhnout řídicí systém pro udržování umělého klimatu s řízenými veličinami (teplota a vlhkost), jenž bude udržován v povolených limitech. Cílem bylo vybudovat tento systém jako decentralizovaný s možností bezdrátové komunikace mezi komponentami systému, umožňující archivaci dat v centrálním úložišti a jejich zpřístupnění přes webové rozhraní. Zadání dle mého názoru nebylo splněno a také k samotnému textu práce mám tyto výhrady: Diplomant nevhodně již v první kapitole věnované úvodu do problematiky přímo definuje pouze dvě skupiny živočichů, pro které bude systém navrhován a uvádí zde i limitní hodnoty parametrů klimatu pro tyto živočichy. Dále je zde uvedeno i omezení na maximální počet terárií. Důvody pro tyto rozhodnutí nejsou ovšem v textu nijak diskutovány a jsou zde uváděny bez rozboru, který by tato diplomantova rozhodnutí vysvětloval. Kapitola 2 věnovaná rozboru zadání má rozsah pouze jeden a půl strany, kde student prezentuje obecné základy on-off regulace a také nelogicky principy komunikace master-slave. Opětovně bez jakékoliv diskuze. Rozhodně tedy nelze konstatovat, že student provedl dostatečný rozbor všech šesti bodů zadání. Kapitola 3 v rozsahu jediné strany si klade za cíl definovat pojmy teplota a vlhkost vzduchu, ovšem bez jakéhokoliv vztahu k navrhovanému zařízení. Navíc je označován citovaný text definovaných pojmů tučným řezem písma. Kapitola 4 s názvem Realizace se věnuje nikoliv popisu realizace zařízení, jak by čtenář z názvu očekával, ale popisu jeho návrhu. Navíc rozhodně nelze konstatovat, že svým rozsahem jediné strany vysvětluje koncepci návrhu zařízení diplomanta. V jediném obrázku v této kapitole postrádám oddělení hierarchie hardwarových a softwarových modulů u diplomantem navrhovaného zařízení. Čtenáři tedy díky absenci základních informací o studentem navrhovaném řešení není umožněno, aby předem zhodnotil, zda je koncepce celého zařízení zvolena správně. Tato situace se již do konce práce nezmění a čtenáři jsou další informace předkládány bez předchozího vysvětlení, proč jsou v práci probírány. Text práce tedy rozhodně není psán v logickém sledu. V kapitole 5 diplomant definuje vlastní požadavky na hardware zařízení, uvádí rozdělení systému na master zařízení Raspberry PI (s funkcí zobrazování a záznamu naměřených dat) a slave zařízení na bázi mikrokontroleru (pro sběr naměřených dat a řízení výkonových prvků). Dále zde prezentuje své rozhodnutí realizovat svůj vlastní návrh slave zařízení, ale pravděpodobně nikoliv z důvodů návrhu vlastního mikrokontroleru, jak uvádí v práci, cituji: „Takto totiž môžem vytvoriť vhodný mikrokontrolér pre dané zadanie.“. Kapitola dále pokračuje popisem zvolených komponent systému ovšem bez jakékoliv diskuze nad možnými alternativami. Popisuje použitá čidla teploty, kombinovaná čidla vlhkosti a teploty, výkonové členy a modul reálného času. Jelikož ale student čtenáře neseznámil předem s hardwarovou hierarchií celého systému, není vždy zcela jasné, zda budou tato čidla a moduly připojeny k master či slave zařízení. Kapitola je zakončena základním popisem použitých komunikačních protokolů. V této kapitole postrádám popis komunikačního protokolu OneWire využívaného u diplomantem zvolených čidel teploty. Kapitola 6 je věnována návrhu komunikace, má dostatečný rozsah a uvádí seznam jednotlivých zpráv, pomocí kterých bezdrátově komunikují master a slave zařízení. Kapitola 7 s názvem „Mikrokontrolér – návrh DPS“ o rozsahu jediné strany, sice obsahuje text částečně popisující DPS mikrokontroleru, ovšem bez jediného odkazu na nákres či schéma. V textu kapitoly jsou nelogicky uvedeny pouze nákresy triviální DPS určené pro připojení integrovaného čidla vlhkosti a teploty. Nákresy DPS mikrokontroleru jsou uvedeny až v tištěných přílohách práce. Čtenář textu by jistě uvítal, kdyby v textu této kapitoly byly uvedeny alespoň křížové odkazy na tyto nákresy. V této kapitole jsou taktéž uvedeny informace o návrhu desky pro ovládání výstupů, ovšem nákresy této desky jsem již nikde nenalezl. Rovněž jsem nikde nenalezl schéma pro zapojení samostatných čidel teploty komunikujících po sběrnice OneWire. Kapitola 8 o rozsahu dvou stran s názvem „Zapojení“ se věnuje propojení master zařízení s modulem pro bezdrátovou komunikaci a nelogicky i popisu softwarové výbavy, programovacím jazykům, nástrojům a knihovnám které student využil. V podkapitole 8.1 s názvem Arduino NANO je v jediném odstavci prezentován popis tohoto zařízení, ovšem bez předchozího vysvětlení k čemu je pro splnění zadání využit. Zbývající část kapitoly se opětovně nelogicky věnuje popisu software pro slave zařízení a to bez jediného grafu či vývojového diagramu. Kapitoly 9 a 10 jsou věnovány popisu realizovaného softwarového vybavení pro master zařízení (Raspberry PI), tj. popisu jeho oživení, instalaci potřebných komponent do OS Linux a návrhu webové aplikace. Tyto kapitoly jsou svým rozsahem nejhodnotnější část práce a z jejich textu je zřejmé, že se práci na jejich řešení student věnoval více než ostatním částem. Přesto v kapitole 9.2.3 věnované návrhu struktury databáze postrádám koncepční úvahu nad strukturou navržených databází a jejich vzájemných vazeb. Rovněž by bylo vhodné vše doplnit vizualizací navrženého datového modelu např. pomocí ER diagramu. Závěrečné kapitoly 11 a12 již pouze několikrát informují o skutečnosti, že se student dostal při realizaci do časové tísně, zničil pravděpodobně chybou v návrhu DPS při oživování několik programátorů mikrokontrolerů a proto zvolil náhradní řešení pomocí využitím komerčního modulu Arduino NANO (o němž nelogicky a bez předchozích zmínek hovoří v kapitole 8.1). Čímž ovšem nesplnil bod zadání č. 3, neboť systém nerealizoval jako vlastní řešení, jak definoval v kapitole 5, ale pomocí komerčně dostupných komponent. Navíc ani při použití komerční komponenty nedokázal spolehlivě oživit bezdrátovou komunikaci mezi master a slave jednotkami. Závěrečné hodnocení o rozsahu pouhých 3 odstavců (tj. půl strany textu) rozhodně nehovoří ve prospěch diplomanta, neboť je zde uvedeno, že slave zařízení spolehlivě funguje, bez jakéhokoliv přihlédnutí k informacím o předchozích fiascích při pokusu o hardwarovém oživování komponent navržené DPS mikrokontroleru a nespolehlivé komunikaci. Závěr dále popisuje převážně vlastnosti navržené webové aplikace a její možná další rozšíření. Formální úroveň textu práce nesplňuje ani kritéria kladená na práce bakalářské. Nevhodnost logického členění textu již byla zmíněna výše. Přesto, že text má dostatečnou jazykovou korekturu, nesplňuje ani základní požadavky na formátování, celé desítky stran jsou vysázeny nelogicky tučným řezem písma, v práci jsou podkapitoly (5.1, 5.2, 6.) s jedinou větu, která je spíše poznámkou studenta o tom, co je zde třeba v budoucnu doplnit. V práci se na mnoha místech (11x) vyskytuje namísto správného křížového odkazu pouze text:“Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.“, což v mnoha příkladech dále snižuje orientaci čtenáře v textu práce. V práci ani na přiloženém CD není jediná foto či video dokumentace prezentující výsledné kompletní zařízení v provozu, proto nemohu spolehlivě potvrdit funkčnost výsledného zařízení. Tyto skutečnosti mě vedou k zamyšlení, zda si student uvědomil časovou náročnost řešení diplomové práce a zvažuji, zda jen nepředpokládal, že k realizaci práce diplomové bude stačit úroveň úsilí a času, který vynaložil při realizaci své práce bakalářské. Z úrovně zpracování textu práce odhaduji, že se student pravděpodobně nevěnoval řešení práce v rozsahu, který dané zadání požadovalo. Charakter textu diplomové práce a úroveň splnění zadání bohužel nesvědčí o inženýrských schopnostech diplomata, a práci tedy nedoporučuji k obhajobě. Komisi doporučuji, aby neumožnila studentovi práci dopracovat a opětovně odevzdat v nejbližším možném termínu, neboť není pravděpodobně v diplomantových silách ji během několika týdnů dopracovat do obhajitelné verze. Hodnocení diplomové práce stupněm: Nevyhovující - F. (35b)
eVSKP id 102797