HAŠLÍK, I. Vývoj fail-safe magnetoreologického tlumiče [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Kubík, Michal

Diplomová práce se zabývala konstrukčním návrhem fail-safe magnetoreologického tlumiče schopného rychlého S/A řízení. Vliv permanentního magnetu na dynamické chování MR tlumiče byl studován v dostupně literatuře jen okrajově a jedná se o velice perspektivní oblast. Zhruba první rok řešení DP se student práci věnoval intenzivně a svědomitě. V této době vznikla i převážná část práce (cca do kapitoly 5.5). Poté byla komunikace se studentem velice obtížná a práce na DP se až zastavila. Velice mě to mrzí, protože student měl „našlápnuto“, dle mého názoru, na velice kvalitní DP. Od kapitoly 5.5 je práce „pouze rychle dokončena“. Bohužel se jedná o sekci, která je hlavním cílem práce. Finální konstrukce rychlého tlumiče je uvedena pouze na obr. 76. Není domyšlena. K práci mám ještě pár připomínek uvedených níže: - Škoda, že na obrázku 39,43 a 46 není uvedeno, kde je umístěn magnet. - V kapitole 5.2.1 trochu chybí finální zhodnocení přechodové simulace. - Příloha 4: „Účinným nástrojem omezujícím účinky vířivých proudů je zmenšení průřezu ocelových součástí v magnetickém obvodu například vytvořením drážek.“ Tohle tvrzení je špatně. - Z přílohy 4 není jasné, proč je možné zanedbat drážkování pláště. Vaše zdůvodnění je nekorektní. Proč se neprovedl test vlivu jádra a pláště v magnetické simulaci? Chtělo to jednoduchou analýzu. - Z obrázku 76 není jasná konstrukce jádra pístu. Je to vyrobitelné? Pevnostní kontrola? Jak je realizováno upevnění pístnice? - Str. 80: „Úprava spočívala ve vytvoření 48 drážek s tloušťkou 0,35 mm a minimální osovou vzdáleností 7 mm. Ve spodní části jádra pak je možné vytvořit pouze 42 drážek kvůli přítomnosti děr pro uchycení spodního víka.“ Jak je možné vytvořit různý počet drážek ve „spodní“ části jádra. To přece není technologicky možné. Jako vedoucí předkládanou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení známkou C.

Posudek oponenta

Růžička, Bronislav

Na rozdíl od čistě mechanických řešení sebou všechny moderní technické systémy s elektronickým řízením nesou významné riziko, kterým je výpadek napájení nebo jiná porucha řídící elektroniky. To může mít v krajním případě za následek naprostou ztrátu základní funkčnosti celého systému se všemi souvisejícími důsledky. Z tohoto důvodu je začlenění tzv. fail-safe módu důležitým prvkem bezpečnosti z hlediska zachování alespoň částečných provozních vlastností. Téma diplomové práce zabývající se návrhem fail-safe řešení pro MR tlumič lze tedy považovat za poměrně užitečný počin na poli vylepšování funkcionality a spolehlivosti těchto zařízení. Pro zachování alespoň částečné provozuschopnosti MR tlumiče je nutno zajistit určitou úroveň tlumící charakteristiky. Diplomant vychází z dobře zpracované úvodní rešerše shrnující dosavadní poznání ohledně řešení a konceptů fail-safe konstrukce pro MR tlumič a to především s využitím permamentních magnetů. Tuto konstrukční filozofii pak dále rozpracovává do několika návrhů, pro něž je vytvořen MKP model k ověření funkčních charakteristik. Po vyběru nejvhodnější koncepční varianty (magnet pod civkou) a návrhu základního konstrukčního řešení navazuje druhá iterace magnetostatických simulací a sestavení transientního modelu. Ve všech krocích postupuje řešitel velmi systematicky, přehledně předkládá a porovnává dosažené výsledky jak v grafech tak i v tabulkách. Poslední částí práce je pak ověření výsledků simulací na vyrobeném vzorku. Samotné navržení, provedení a zpracování výsledků experimentu je opět provedeno velmi přehledně. Na jeho základě lze považovat navržené konstrukční řešení prototypu fail-safe MR za velmi zdařilé a splňující požadavky zadání celé diplomové práce. Navržené řešení bude pochopitelně nutno dále optimalizovat, nicméně na celé práci je již nyní nutno vyzdvihnout především její komplexnost, tj. zpracování od ideového návrhu až po funkční vzorek upravené pístové skupiny. Po stránce formální úpravy je celá práce i výkresové dokumentace na velmi dobré úrovni. Ocenit lze zejména logickou posloupnost, strukturovanost celé práce a věcné shrnutí výsledků. Drobný nedostek je pouze v malých překlepech (str.69 + 71) a v chybě formátování (str.84-85). Protože řešitel prokázal schopnost zpracovat danou problematiku na odpovídající úrovni, doporučuji tuto práci k obhajobě a nárok na udělení titulu Ing.

eVSKP id 121505