POCHOP, Z. Měřicí systém pro laboratorní generátorové soustrojí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.

Posudky

Posudek vedoucího

Orságová, Jaroslava

Tato diplomová práce řeší problematiku měření provozních charakteristik a parametrů synchronního alternátoru, který je součástí modelu generátorového soustrojí v laboratoři elektrických ochran. Zadání práce bylo zaměřeno především na vypracování metodiky měření parametrů (synchronní, přechodné a rázové reaktance) a měření zátěžného úhlu stroje. Diplomant však splnil zadání pouze z části a i k té lze mít řadu výhrad a připomínek: - velmi slabý teoretický základ, bez rešerše dostupné literatury a současného stavu řešené problematiky, ze které by se mohl inspirovat, - úvod práce neplní svůj účel, je to spíše abstrakt, - nejednotná symbolika pro veličiny v rovnicích a textu, - chybí jakákoli koncepce jednotlivých experimentů - autor opakuje měření prováděná v laboratorní výuce předmětu Elektrárny a teplárny a jen doplňuje některá další, - výsledky měření nepřináší žádné informace o parametrech stroje s výjimkou měření naprázdno a nakrátko, kde však chybí nějaká diskuze nad výsledkem, který se podstatně liší od štítkové hodnoty stroje, - průběhy zkratových zkoušek ze stavu naprázdno nejsou vyhodnoceny a není tedy jasné proč se toto měření provádělo, - to stejné platí i pro přechodné děje během fázování generátoru, - nepřímé měření zátěžného úhlu v rozsahu pouhých cca 2,5 stupně, - nikde se neuvádí jaká je v jednotlivých zkouškách měřicí nejistota, někde nejsou uvedeny ani přístroje, které byly k měření použity, - ani formální a grafická stránka práce nemá dobrou úroveň – poměrně velké množství překlepů, nesprávný formát referencí, podivné zařazení závěru práce až za přílohy, v tabulkách naměřených hodnot se nerozlišují fázové proudy.

Navrhovaná známka
E
Body
50

Posudek oponenta

Ptáček, Michal

Pan Bc. Zbyněk Pochop se měl ve své diplomové práci zabývat měřícím systémem pro laboratorní generátorové soustrojí, resp. měl navrhnout vhodnou metodu měření parametrů synchronního generátoru s jeho následným proměřením, včetně vyhodnocení dosažených výsledků. Úvodní kapitoly se zabývají teoretickým úvodem do synchronních strojů, resp. bližším popsáním analyzovaného laboratorního soustrojí. Popsaná problematika v těchto kapitolách, dle práce vychází pouze ze dvou literárních zdrojů, přičemž samotná teorie synchronního stroje vychází dle citací jen z přednáškové prezentace. Bylo by vhodné, kdyby teorie strojů, nacházela citační oporu spíše v nějakých odborných knihách apod. Druhý bod zadání práce je definován jako Návrh vhodné metody pro měření parametrů synchronního alternátoru. Po teoretickém úvodu práce tj. kapitola 1, 2 a 3 není jednoznačné, jaké parametry je vůbec nutné pro provedení analýzy změřit. Navíc kapitola 4, která řeší měření základních parametrů generátoru, začíná přímo s představením jednotlivých metod měření, aniž by bylo předem specifikováno, co bude jejím výsledkem apod. Bylo by dobré, kdyby byly nejprve specifikovány parametry či veličiny, které chceme analyzovat. Pak by byly přiblíženy očekávané výsledky, a to na základě teoretických předpokladů. Dále by byla stanovena metoda či metodika, jimiž by byly získány výsledky a až poté by tyto metody byly blíže popsány. Má-li se jednat, dle zadání, o Návrh vhodné metody, domnívám se, že by každá tato navrhnutá metoda měla být více konfrontována s dalšími možnými metodami a měl by být vždy adekvátně zdůvodněn její návrh, resp. výběr. To platí obecně pro celou práci. Kapitola 4 navíc přináší problematiku, která byla studentem s největší pravděpodobností v obdobném rozsahu řešena během jeho studia, čemuž napovídá i použitý literární zdroj. Dalo by se tedy očekávat, že zpracování této kapitoly půjde mnohem více nad rámec informací, které jsou uvedeny ve využívaném laboratorním návodu apod. Kapitola 5 se zabývá fázováním generátoru na síť, resp. vlivem různě kvalitativně splněných fázovacích podmínek na průběh proudu. Vyjma jednoho uvedeného případu, kdy je uvažovaná i nerovnost frekvencí, jde pouze o nerovnost napětí sítě a na svorkách generátoru. Bylo by také vhodné, kdyby získané výsledky byly více okomentovány a minimálně se opět opíraly o nějaké teoretické předpoklady, čemuž tak není. Kapitola 6, 7 a 8 se zabývají měřením P-Q diagramů, přechodových dějů na generátoru čí řeší měření zátěžného úhlu. Získaným výsledkům v jednotlivých kapitolách předchází nějaký teoretický rozbor daného problému, avšak opět ne na takové úrovni, že by student mohl získané výsledky přímo srovnat s teoretickými předpoklady. Získané výsledky student slovně doprovodí a popíše, není však provedena zmíněná konfrontace s teoretickým předpokladem apod. V práci se vyskytují i některé další nedostatky. Některé z nich jsou vedeny zde. - Vzhledem k malému rozsahu anglického abstraktu, by bylo vhodné nepoužívat tolik synonym pro diplomovou práci, tj. Master thesis, thesis, work, disseration - Úvod práce nepřináší obecný pohled na danou problematiku, nýbrž nabízí pohled na řešenou diplomovou prácí, tj. úvod chybně plní roli abstraktu - Bylo by dobré, aby byl seznam symbolů a zkratek řazen dle abecedy a aby jednotlivé veličiny byly doplněny i o jednotky - Rovnice 4.2 na str. 32 obsahuje duplicitně značený proud In. Takto je v práci značena jmenovitá hodnota proudu generátoru, tj. štítková hodnota. - Obr. 44 až Obr. 47 na stranách 57 a 58 obsahují grafy, jejichž jednotlivé osy jsou neúplně popsány, tj. neobsahují měřítka a jednotky - Nejednotnost grafické interpretace výsledků z daného programu, tj. například grafické výstupy z programu Excel nejsou ujednoceny - Dle mého názoru by bylo vhodnější Přílohy situovat na samotný konec práce, ne před kapitolu Závěr - Chybí jednoznačné označení Příloh práce - Kvalita grafického zobrazení některých Příloh je velmi nízká a pro účely diplomové práce je neadekvátní - Nesprávně uvedený výčet jednotlivé použité literatury. Literatura je pravděpodobně dohledatelná, avšak neodpovídá požadované normě - Nedokonalá forma odkazování se v textu práce na jednotlivé literární zdroje Rozsah použité literatury by u daného typu práce mohl být mnohem rozsáhlejší a více různorodý, zejména postrádám odborné knihy apod. Student mohl pracovat i řadou typově a tematicky odlišných zdrojů, tj. s větším množstvím knih a odborných článků, zabývající se danou problematikou. Dle výše uvedených skutečností hodnotím práci 50 body.

Navrhovaná známka
E
Body
50

Otázky

eVSKP id 66518