HRDLIČKA, J. Biomechanická studie proximální části femorálního vnitrodřeňového hřebu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Diplomant přistupoval k diplomové práci velmi pečlivě a iniciativně. V průběhu zpracování diplomové práce si osvojil velké znalosti z oblasti biomechaniky dolní končetiny. Uvedené znalosti, spolu se znalostmi výpočtové mechaniky, umožnily diplomantovi vytvořit práci, jejíž závěry jsou významné pro výrobní i klinickou praxi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předkládaná diplomová práce je v rozsahu 107 stran a téma předkládané práce spadá do oblasti biomechaniky. Zmíněná práce je zaměřena na problematiku deformačně napěťové analýzy proximálního konce femuru s aplikovaným skluzovým hřebem. Práce je dobře a srozumitelně strukturovaná v duchu systémového přístupu. Řešitel provedl velmi rozsáhlou rešeršní studii. Z mého pohledu jsou kapitoly 6 Anatomie a 7 Fixátory pro ošetření zlomenin femuru až příliš obsáhlé vzhledem k tomu, že při samotném výpočtovém řešení je z prezentovaných informací vyžita jen jejich menší část. Kladně hodnotím zpracování kap. 8 Systém podstatných veličin, kde se autorovi práce podařilo, vystihnou a stručně charakterizovat co, jak a proč řešil. Autor práce prokázal značné znalosti a dovednosti při práci s řadou specializovaných softwarů použitých pro tvorbu modelu geometrie. Velká péče byla věnována tvorbě závitů u modelu skluzových šroubů. Autor práce předkládá důkladný popis tvorby výpočtového modelu a pečlivě se zabývá problematikou modelu zatížení řešené soustavy. Jako nepřehledný shledávám popis, jak byly ve výpočtovém modelu uvažovány kontakty mezi jednotlivými prvky soustavy. V textu je popsán celý proces, jak byly kontakty měněny v rámci ladění úlohy, ale jasný popis výsledného nastavení kontaktů pro jednotlivé prvky chybí. Také je zde odvolávka na tab. 8.4, která se v práci nenachází. Nejasné je také nastavení velikosti konečnoprvkových elementů. V kap. 10.10.2 je popis, že maximální prvek byl volen 10 mm a minimální 1 mm. Otázkou je, jestli je velikost elementu 1 mm dostačující v místech závitů u skluzového šroubu. Písemná i grafická interpretace výsledků je pro základní pochopení deformačně napěťových stavů řešeného problému provedena precizně. Pro lepší orientaci v prezentovaných výsledcích by bylo vhodné některé obrázky doplnit detailem hodnoceného místa například: obr. 11.5 a obrázky prezentující rozložení ekvivalentního přetvoření. Také by bylo vhodné v průběhu celého hodnocení držet jednotné rozmístění řešených variant vzhledem k umístění na stránce (rozložení napětí: vlevo – PFT, vpravo PFN; rozložení přetvoření vlevo – PNT, vpravo PTN). Předkládaná práce je napsána srozumitelně s minimem překlepů a má pěknou grafickou úpravou. Tato práce splňuje všechny cíle, které si autor stanovil. Zmíněnou práci hodnotím „výborně“/ A a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 83387