LACKO, T. Akustická simulace jedoucího automobilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Zadání práce bylo splněno, pouze rešerše dostupných publikací z dané tématiky je zpracována velmi redukovaně formou výčtu. Vzhledem ke kombinované formě studia probíhaly osobní konzultace nepravidelně, diplomant však pracoval na své diplomové práci průběžně po celou dobu. Vytvořený program je funkční a názorně dokumentovaný v práci. Práce má logickou strukturu a je přehledná. Domnívám se, že nebylo nutné příliš rozvádět obecné teorie v úvodních kapitolách a naopak blíže analyzovat některé jevy doprovázející experimenty, např. poměrně velkou úroveň akustického záznamu po vypnutí motoru (obr. 14, str. 31). Po formální stránce je diplomová práce na dobré úrovni.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | B | 42/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 18/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | C | 7/10 |
Práce se zabývá tématikou zasahující do více oborů. Autor musel nastudovat nejen literaturu týkající se analýzy a syntézy akustických signálů, ale i principů snímání akustických signálů. Práce je tvořena devíti kapitolami a doplněna množstvím příloh. V úvodu postrádám informace o analýze současného stavu a očekávaných výsledcích této práce. V kapitolách jedna až čtyři autor zpracoval přehledně obecnou teorii pojednávající o zpracování zvuku. V následující kapitole podrobněji za použití matematického aparátu popisuje řešení spektrální analýzy zvuku pomocí Fourierovy transformace. Teprve v kapitole šest Analýza zvukových záznamů je popsán cíl této práce podrobněji. Tedy pomocí jakého zařízení byl snímán akustický signál a v jakých režimech činnosti automobilu bylo měření provedeno. Jádro práce tvoří kapitoly šest až osm. Vlastní syntéza je rozpracovaná v kapitole sedm. Skládání harmonických složek a vlivu nastavení prahu na přesnost podoby původního a syntetického signálu. V tabulkách je pak podrobně zpracovaná absolutní chyba pro jednotlivé zvolené typy automobilů, a to pro jednotlivé režimy jízdy se čtyřmi nastaveními prahu a třemi velikostmi oken. Kapitola osm nás seznamuje s použitím programovacího prostředí Matlabu pro tvorbu programu modeling.m pro vytváření syntetických signálů s možnostmi nastavení parametrů syntézy. A programu simulator.m pro simulaci jednotlivých variant jízdy, který jak vysvítá z textu, nebyl zcela realizován. V této kapitole mně chybí podrobnější popis tvorby tohoto programu. Rešerše o diagnostice automobilových motorů je součástí kapitoly devět. Jedná se o experimentální řešení využívající programu Matlab, méně vhodný pro praktické použití, avšak plně splňující zadání této práce. Autor diplomové práce splnil zadání a doporučuji tuto práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Odborná úroveň práce | A | 45/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 17/20 | |
| Splnění požadavků zadání | B | 17/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 39405