NAKLÁDAL, M. Charakterizace materiálů pro perovskitové solární články transientními metodami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Solární články na bázi perovskitových struktur jsou moderní systémy, které se objevují v prestižních publikacích v posledních několika málo letech. Jejich účinnost v současné době již přesahuje 20 %, přičemž se očekává další nárůst. Perovskitový článek je vrstevnatá struktura. Rozhodující pro generaci elektrického proudu je vrstva organokovové sloučeniny, nejčastěji na bázi olova a halogenidů, jejíž krystalická stavba se označuje jako perovskit. Pro vývoj takových solárních článků je tedy velice důležitá charakterizace vlastností právě perovskitové struktury. V diplomové práci, zadané Ústavem elektrotechnologie, byly sledovány časové změny napětí naprázdno v závislosti na osvětlení či neosvětlení vzorků krystalů perovskitových sloučenin. Z naměřených hodnot těchto transientních měření lze určovat časové konstanty doby života nosičů náboje, což je pro správnou funkci perovskitového solárního článku jeden z nejdůležitějších údajů. Výsledky této práce tvoří nedílnou součást komplexního výzkumu perovskitových solárních systémů, který je řešen ve spolupráci s Fakultou chemickou i v rámci projektu GAČR. Na Fakultě chemické mají s měřením a vyhodnocováním transientních měření dlouholeté zkušenosti, které byly cennou pomocí při řešení této práce. Nutno však ještě dodat, že optoelektrická transientní meření byla na obou pracovištích realizována vůbec poprvé. Úroveň předložené práce je jak po stránce jazykové, tak po stránce obsahové, velice dobrá. Student přistupoval k práci velmi pečlivě a s velkým osobním zaujetím. Bylo potřeba nastudovat velké množství odborné literatury o transientních metodách a jejich využití při charakterizaci materiálů pro perovskitové solární články. O tom svědčí také seznam použitých zdrojů. Student pravidelně využíval osobních konzultací, na které chodil dobře připraven a se zájmem. Práci doporučuji k obhajobě a všechny projevy studenta hodnotím 94b.
Teoretická část práce je poměrně dobře zpracovaná, i když se domnívám, že i data z literatury jsou někdy špatně interpretována. Někdy je používaná chybná terminologie v češtině (např. heterojunction x heteropřechod, control x řízení, fill factor x koeficient plnění). Kvalita grafů v rámci celé práce je velmi špatná a nejednotná. Diskuse k obrázkům v experimentální části je velmi stručná. Rozložení textu v rámci stránek je nerovnoměrné. V mnoha případech je půl stránky bezdůvodně bez textu.
eVSKP id 127586