NAJBRTOVÁ, J. Využití moučných červů (Tenebrio molitor) k isolaci polyhydroxyalkanoátů z bakteriálních biomas a současné produkci potravin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Bakalářská práce studentky Johany Najbrtové byla věnována studiu možného využití moučných červů k izolaci polymerních materiálů z bakteriální biomasy. Své bakalářské práci se studentka věnovala se zájmem, nadšením a také nespornou a nezbytnou dávkou odvahy. Studentka také projevila dostatečnou míru samostatnosti a laboratorní zručnosti. Se svěřeným tématem se popasovala velice dobře a je vysoce pravděpodobné, že na předloženou bakalářskou práci navážou další práce, které budou danou problematiku dále rozvíjet. Také vypracování textové části práce se obešlo bez větších problémů, studentka plnila všechny dílčí úkoly v domluvených termínech a postupně vypracovala odborný text splňující všechny nároky kladené na daný typ závěrečné práce. Na základě výše uvedeného doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou A

Posudek oponenta

Slaninová, Eva

Studentka Johana Najbrtová se ve své bakalářské práci věnuje využití moučných červů (Tenebrio molitor) k isolaci polyhydroxyalkanoátů z bakteriálních biomas a současně produkci potravin. Téma práce považuji za velmi zajímavé a aktuální vzhledem k hledání nových přístupů izolace PHA bez využití halogenovaných rozpouštědel. Práce zcela splňuje požadavky zadání. Teoretická část práce je velmi pěkně logicky a obsahově zpracovaná. Především kapitola 2.2 pojednávající o biologické izolaci PHA je založena literatuře, ze které studentka čerpá v rámci experimentální části této práce. V této části práce studentka prokázala schopnost dobře se orientovat v odborné literatuře a v celé své práci využila velmi kvalitní zdroje (49 referencí). V experimentální části se pak studentka zabývá možností využití bakteriální biomasy bohaté na PHA jakožto krmiva pro moučné červy, díky čemuž dochází k samotné isolaci nestrávených PHA granulí a zároveň k produkci hmyzí biomasy, která nachází své uplatnění v potravinářství. Studentka za tímto účelem využila biomasu bakteriálního kmene Cupriavidus necator H16 a Schlegelella thermodepolymerans. Jako kontrolní krmivo byly použity otruby. Experimenty jsou rozděleny do dvou částí, kdy v první části studentka popisuje a charakterizuje obsah PHB v biomase lyofilizované biomasy C. necator H16 a následně optimalizuje celou biologickou isolaci PHA moučnými červy v porovnání s kontrolou. Dále se studentka zabývala i přečišťováním fekálních pelet, kdy vybrala nejvhodnější a nejšetrnější metodu, jak z hlediska získané čistoty PHB, tak z pohledu poklesu molekulárních hmotností PHB. V druhé části studentka opakuje celý experimentální postup a rozšiřuje ho o širší škálu bakteriálních biomas jakožto krmiv pro moučné červy. Následně studentka stanovovala i obsah hrubých bílkovin v červí moučce z moučných červů využitých v rámci experimentů. S ohledem na lepší orientaci v textu bych doporučila akorát k jednotlivým frakcím (viz tabulka 8 a 12) doplnit jejich velikost, jelikož se na tyto hodnoty několikrát autorka v textu odkazuje a pro čtenáře je těžší se orientovat. Přestože je práce spíše optimalizačního charakteru, domnívám se, že praktické zkušenosti a výstupy budou velice přínosné pro další experimentální práci týkající se biologické isolace PHA. Závěry jsou pak formulovány jasně a přehledně. Celkově předloženou bakalářskou práci považuji za kvalitní a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

eVSKP id 138825