ŠTĚPÁNEK, J. Vyhodnocování spektra slunečního záření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Úkolem studenta v diplomové práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, bylo seznámit se s definicemi tříd shody spektra slunečního světla se spektrem AM1,5, s metodami měření světelného spektra a provést analýzu reálných světelných spekter a stanovit třídu shody spektra se spektrem AM1.5 dle normy IEC 60904-9. Student Jakub Štěpánek, Bc. zpracoval diplomovou práci v rozsahu 65 stran včetně seznamu použité literatury, seznamu obrázků a seznamu tabulek. Na přiloženém CD jsou v přílohách analyzovaná data. Práci rozčlenil do dvanácti kapitol. Teoretická část zahrnuje úvod do problematiky světelného záření, norem spojených se slunečními simulátory a popis metod analýzy slunečního světla. Praktická část zahrnuje popis analyzovaných zdrojů světel a jejich analýzu. Zadání bylo splněno v dostatečné míře. Student kombinovaného studia FEKT v práci postupoval samostatně s dostatečnou iniciativou. Vytknout by se mu dala nízká míra konzultací a množství chyb jak stylistických, tak věcných. Práce je sepsána dostatečně pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru magisterského studijního programu. Předložená diplomová práce a její zpracování splňují požadavky kladené na diplomovou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě a všechny projevy studenta hodnotím známkou dobře
Student Bc. Jakub Štěpánek se ve své práci zabývá měřením reálných světelných spekter jak slunečních, tak i jiných zdrojů světla a stanovením shody těchto spekter se spekterem AM 1,5. Teoretická část práce zahrnuje popis slunečního záření a jeho využitelnost pro solární systémy. Poté byl zmíněn vědní obor fototerapie, který sluneční záření využívá k léčebným účelům. Dále byly popsány základní normy pro testování solárních článků a klasifikace solárních simulátorů. Byly zmíněny třídy solárních simulátorů a byla popsána metoda analýzy slunečního spektra vzhledem ke stanovení spektrální shody se spektrem AM 1,5 definovaným v normě IEC 60904-9. V praktické části byla změřena reálná světelná spektra sluneční i spektra několika dalších světelných zdrojů spektrometrem ILT 950 a byla stanovena shoda těchto spekter se spekterem AM 1,5. V práci lze nalézt řadu překlepů a podivných vět: str. 13 - bitumelové hmoty? str. 14 - 421-násobné zvětšení? str. 19 - Polykrystalické panely jsou schopny přeměnit difuzní složku záření? str. 21 dole - pohlcování záření černou absorbční solárního kolektoru str. 26 - Červená, oranžová a žlutá jsou barvy, které oka patrně dosahují rychleji než barvy nacházející se na druhé straně spektra. Zelená, modrá a fialová jsou vnímány jako studené barvy a proto jim patrně trvá déle, než dosáhnou našich očí. str. 27 - Určité vlnové délky jsou zachyceny v plynech, které obklopují Slunce. str. 28 - anglické popisky u obr. 14. str. 34 - chybně uveden rozsah u spektrální shody pro třídu B v tab. 5. str. 35 - chybí bližší popis rovnic (5) a (6) str. 46 - obr. 21-27 - není zřejmé, co je intenzita vynášená v grafech. Chybí vysvětlení, co je to za veličinu, co představuje, proč nemá rozměr a proč nabývá takových hodnot, jakých nabývá. str. 45 - obr. se nazývá tabulka 8. Navíc s podivným popisem Graf Norma AM 1,5 ... Stejně tak na obr. 21 - popis grafu Graf venkovní měření je matoucí. Není zřejmé, co bylo měřeno. Bylo by lepší uvádět např. sluneční spektrum nebo závislost intenzity na vlnové délce během venkovního měření slunečního záření. Podobně matoucí popisky se objevují i na dalších obrázcích. Také je podivné, že fialový i tmavě modrý filtr na str. 53 (obr. 26) a na str. 56 (obr. 27) vykazuje maximum v červené oblasti spektra. Chybí příklad výpočtu při stanovení spektrální shody. AM1,5 odpovídá spíše úhlu 48° a ne 45°, jak je uvedeno na str. 27. Není zřejmé, při jaké intenzitě záření byla spektra měřena. Přitom norma stanoví intenzitu ozáření 1000 W/m2. V práci také chybí popis způsobu měření spektra použitým spektrometrem. I přes uvedené nedostatky a připomínky předložená práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 85752