LAHODNÝ, L. Modul pro řízenou stimulaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
V úvodní části student rozepisuje teoretické rozdělení různých typů měničů. Toto je následované popisem použitého obvodu MC34063. Student zvolil kombinaci zvyšujícího měniče následovaného řízeným stabilizátorem. Pro optimalizaci tvaru výstupního signálu pak použil tranzistor, jako spínací prvek. Tato koncepce je možná a student ji ověřil v následném pokusu. Některé prvky však nebyly vhodně zvoleny (výstupní spínač) a znehodnocují výstupní signál (dochází k ovlivnění tvaru). Výhradu mám také k zapojení pro měření napětí a proudu (Obrázek 2.8), které může správně pracovat pouze při konstantní zátěži, kterou však pro danou aplikaci nemůžeme předpokládat. Proto se především hodnota proudu bude při různé zátěži značně lišit. Také množství použité literatury a práce s ní není optimální. Ocenil bych studentovu samostatnost v průběhu vypracování. Student splnil zadání a výsledkem jeho práce je zřejmě funkční hardware, který má však již jmenované omezení.
Začátek práce pana Libora Lahodného obsahuje teoretický úvod, ve kterém je celá řada nepřesností. V podkapitole 1.1.4. je například chybně vypočtena účinnost měniče. Popis obvodů neodpovídá obrázkům, viz kapitola 1.1.6. Podobně i rovnice se odkazují na součástky v zapojení, které nejsou označeny. Obecně je teoretický úvod, kapitola 1, napsán velmi zjednodušeně, což snižuje výslednou kvalitu. Při návrhu zařízení, kapitola 2.1, není jasné, odkud vycházeli zvolené parametry budoucího zařízení, ani toto není zdůvodněno. Práce by měla obsahovat aspoň minimální úvod do stimulace a požadavky na ní. Obrázek 2.2 obsahuje anglické popisky. Kapitola 2.3 je poměrně chaotická a tvrzení si protiřečí (absence síťového napětí). Obvod pro měření proudu je závislý na zátěži, neboť měření není řešeno pomocí OZ s plovoucí zemí, ale se společnou zemí. Při změně zátěže dojde ke změně měřeného proudu. V kapitole 2.7.3 je navrhováno použít vratnou pojistku jako ochranu proti přetížení. Vratná pojistka není vhledem k svým vlastnostem vhodná, neboť je relativně pomalá a umožňuje opakované poškození stimulovaného subjektu. Jednotlivé části obvodů – funkční bloky nemají popsané všechny vstupní vodiče. V práci postrádám popis efektivní části kódu. Pro komunikaci a externí napájení je použito stejného typu konektoru, které nejsou dle obrázku 4.3 označené. Pro praktické použití osobou neznající tuto práci by se hodil také aspoň stručný návod „read me“. V kapitole 4.3 student deklaroval funkci přípravku sadou měření na zátěži. Po formální stránce vykazuje práce řadu chyb. Odkazy na rovnice neodpovídají jejich označení a nejsou citovány. Jako [1] je v rámci jedné podkapitoly označen odkaz na literaturu i rovnici. Kvalitu práce velmi snižuje slabá práce s literaturou a její ještě slabší citování. Práce obsahuje několik chyb, překlepů a nestandardních zápisů zkratek (usb). Některé tabulky a obrázky (například strana 28) nejsou popsány a ani nejsou v seznamu obrázků. Některé části abstraktu jsou nevhodně zvýrazněny, zřejmě překopírováním z překladače. Některé strany tištěné verze jsou pokrčené. Po formální stránce je úroveň práce slabá, po odborné uspokojivá. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 73167