NEHYBOVÁ, P. Zpětný ventil [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Klas, Roman

Diplomantka se ve své práci zabývala studiem zpětných ventilů pro nízkotlakou hydrauliku s přihlédnutím ke studiu nestacionárního pohybu tělesa v kapalině. Po stručném rešeršním úvodu prezentujícím jednotlivé typy zpětných ventilů, zpracovala autorka práce základní teorii nutnou k popisu pohybu kuželky ventilu v kapalině a následně připravila několik dvourozměrných výpočetních sítí nutných k realizaci CFD simulace zpětného ventilu. Na jejich podkladě sledovala především pohyb kuželky ventilu v kapalině, který se následně pokusila predikovat prostřednictvím jednorozměrných modelů. Text práce do jisté míry vykazuje menší míru propojení jednotlivých kapitol v jeden celek tak, aby bylo zřejmé, proč jsou jednotlivé pasáže v práci uvedeny a jaký mají význam pro navazující kapitoly a výsledky. Původní záměry ohledně stupně propracování diplomové práce byly poněkud širší, ale cíle popsané v zadání byly naplněny. Byť realizované výstupy mnohdy vedou pouze na základní řešení a některé jednodušší úkony se nedočkaly jakýchkoliv výsledků. Během realizace práce byla diplomantka aktivní především v rešeršní části, v níž pracovala zcela samostatně. V realizaci věcné části práce jí občasně scházela schopnost koncentrovat se na podstatné problémy a následně utvářet závěry či východiska pro další postup a řešení. Lze se však domnívat, že ve zpracování jiného tématu s předem jasnými a jednoznačnými postupy by její počínání bylo možné označit jako velmi dobré. Diplomovou práci proto doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Závorka, Dalibor

Tato diplomová práce se zabývala matematickým popisem pohybu zpětného ventilu na základě CFD simulací. Rešeršní část práce se zabývá rozdělením zpětných armatur, popisem jejich funkcí a vhodností aplikace pro dané případy. Další část je již metodická a jsou zde v několika kapitolách uvedeny matematické nástroje kterých je později využito v sestrojení 1D modelu popisu chování zpětného ventilu. Tato kapitola zde však působí poněkud nepatřičně, jelikož jsou zde vztahy uvedeny, ale pracuje se s nimi až několik kapitol později. Následuje kapitola zabývající se CFD simulací. Je zde uvedena předloha ventilu, na jejímž základě jsou vytvořené jednotlivé geometrie výpočetní domény. Těchto geometrií bylo vytvořeno větší množství s více úrovněmi zjednodušení. Není zde však řečeno proč bylo těchto stupňů zjednodušení vytvořeno více a proč statická simulace využívá jinou geometrii, než dynamická. Zbytek kapitoly se zaobírá vytvořením sítě a nastavením simulace. Následující kapitola byla věnována zpracování výsledků. Jsou zde grafy ztrátových součinitelů spolu s ilustračními obrázky ze simulací a také grafy vyjadřující rozdíly ztrátového součinitele mezi stacionárním a nestacionárním prouděním. Některé z těchto grafů však postrádají informační hodnotu, jelikož nejsou dostatečně popsány. Poslední kapitola se věnuje vytvoření modelu popisujícím pohyb ventilu. Je zde využito dříve odvozených vztahů pro vytvoření funkční závislosti mezi polohou a dalšími měřitelnými veličinami. Zbytek kapitoly se pak zabývá porovnáním tohoto modelu s výsledky simulace a srovnáním vlivů jednotlivých členů rovnice. Samotný závěr poměrně dobře shrnuje obsah této práce a obsahuje také návrhy k další možné práci na tomto tématu. Nicméně chybí zde zhodnocení a interpretace dosažených výsledků. Práce však přes všechny tyto připomínky splnila všechny cíle a také veškeré náležitosti diplomové práce a doporučuji ji tedy k obhajobě. Zde je seznam některých připomínek a nedostatků: Úvod postrádá motivaci čím by práce měla být přínosná. Parametrů jednotlivých geometrií bylo v textu poměrně dost a byly nepřehledné. Přehlednější by bylo umístit je do tabulky. Řazení kapitol a jejich úrovně mohly být logičtější. Grafy rozložení tlaků v 9. kapitole mohly být ve stejném měřítku, takto jsou rozdíly mezi obrázky téměř neznatelné a porovnání postrádá význam. Popisky některých grafů jsou nedostatečné a není z nich poznat co vyjadřují. V celém textu je poměrně dost překlepů které na pochopení textu nemají vliv, nicméně budí dojem ledabylosti při její tvorbě a korekci. V několika případech se objevuje citační zdroje přímo v textu místo v seznamu použitých zdrojů. Kritická hodnota Reynoldsova čísla se vždy pojí s daným průřezem, nebo profilem. Na str. 30 to však zmíněno není.

eVSKP id 117166