BŘÍNEK, A. Detekce RF signálu u MRI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Posluchač přistoupila k práci na své BP zodpovědně a iniciativně. Zejména v počátku navštěvoval pravidelně konzultace a zdařile reagoval na připomínky vedoucího práce. Úspěšně pracoval se samostatně vyhledanou literaturou. Během řešení úkolů BP projevil schopnost samostatně řešit danou problematiku. Zadání BP splnil, výsledky teoretických úvah ověřil na realizovaném simulátoru. Dle požadavků zadání práce navrhl, pro posluchače předmětů zabývajících se problematikou MRI zobrazovacích systémů, laboratorní cvičení, které úspěšně využívá navržený a realizovaný simulátor.
Student Adam Břínek vypracoval bakalářskou práci na téma modelování detekce u MR zobrazení. Práce je přehledně a logicky rozčleněna do osmi kapitol včetně Úvodu a příloh. Rozsah práce je přibližně 30 stran textu. Text je psán stručně avšak čtivě a srozumitelně. Formální úprava je v pořádku. Připomínku mám jen k výrazu „velikost magnetického pole B0“. Dále pak autor prezentuje obrázky 3.3 a 3.4, které jsou totožné ale s jiným popisem. Z hlediska realizace mám několik připomínek. Autor vytvořil grafické uživatelské rozhraní, pomocí kterého lze porovnat poměr signál/šum u signálů získaných pomocí kvadraturní a lineární detekce. Při pohledu do zdrojového kódu lze však vidět, že realizace výpočtu SNR je nesprávná. Autor pro výpočet SNR totiž používá hodnotu vektoru magnetizace, tedy maximální hodnotu FID signálu. Musí však uvažovat celý časový průběh simulovaného signálu. S tím souvisí i nesprávná definice SNR na straně 18, kde autor uvádí, že proměnná A reprezentuje amplitudu signálu. Celá simulace, která je uvedena na řádcích 151 až 165 m-souboru „zkouska.m“ je proto nesprávná. Vygenerovaný šum zřejmě neodpovídá uvedené hodnotě SNR. Nejasné je také dělení hodnotou 20 na řádku 159 a 161 a generování FID signálů na řádku 164 a 165. Bylo by velmi vhodné, pokud by tato simulace byla popsána v textu pomocí matematických rovnic, i včetně výpočtu SNR. Tak by bylo více zřejmé, zda autor problematiku pochopil. V uživatelském okně pak chybí jednotky zadávaných proměnných. Autor dále v textu nezmiňuje, jaký má použitý šum pravděpodobnostní rozložení. V kapitole 2.6 uvádí různé zdroje šumu, ale bez větších podrobností. Při simulaci použil náhodný signál s Gaussovým rozložením, což zřejmě je v pořádku, ale určitý rozbor z této oblasti v práci postrádám. Z hlediska zadání je práce splněna. Avšak realizační část je nesprávná. Bylo by vhodné, aby se autor k této části práce vyjádřil během obhajoby. Práci celkově hodnotím stupněm D/60b.
eVSKP id 72804