ŽILKA, F. Detektory a deskriptory oblastí v obrazu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Pan Žilka pracoval řádně, konzultace využíval pravidelně podle domluvy a průběžně se snažil plnit dohodnuté úkoly. Rešerše detektorů a deskriptorů v první části je podle mého názoru zpracována dobře, vedle reálných snímků vozidla mohla být ale vybrána další vhodná např. syntetická úloha pro jasnou demonstraci jejich chování. Pro ukázkové splnění zejména bodu 5 zadání, týkajícího se srovnání různých metod detekce významných bodů v obraze, mohla být navržena více koncepční strategie. Diplomant tak porovnává jen celkovou úspěšnost principiálně odlišných metod bez přihlédnutí k množství zpracovávaných obrazových informací. Tím nejsou dosažené výsledky zcela objektivní a vysoká čísla úspěšnosti v tabulce 7 na str. 78 jsou striktně vázána jen na vybranou demonstrační úlohu detekce SPZ. V dokumentu samotném se střídají velmi dobře zpracované pasáže (např. schématické nákresy lokalizace bodů na SPZ provedené v CADu) s vysloveně nepovedenými částmi jako např. použití různých reálných snímků vozidel pro srovnání vlastností detektorů v kapitole 1.3 a dále. Práci mělo být věnováno o něco více úsilí jak po typografické stránce tak implementační. Přes uvedené výtky se za odevzdanou prací skrývá dostatek inženýrské práce na to, aby byla obhajitelná a proto ji doporučuji prezentovat před komisí.
Zadání diplomové práce Bc. Filipa Žilky patřilo mezi středně obtížné. Požadovaným výsledkem práce bylo provést literární rešerši problematiky detektorů a deskriptorů významných oblastí v rámci počítačového zpracování obrazu. Následně navrhnout a realizovat experiment s použitím zvolených detektorů a deskriptorů na vhodné úloze z oblasti počítačového vidění. Závěrem zadání požaduje provést zhodnocení všech implementovaných algoritmů. Diplomant prokázal zcela zřejmé znalosti z oblasti zpracování obrazu a strojového učení. Zadání bylo sice splněno, ale k samotnému textu práce i realizaci mám několik výhrad. Student po definici cíle práce v úvodní kapitole uvádí nastudované znalosti v kapitolách 2 a 3, které představuje teoretický úvod. Tato část práce (s rozsahem stran 14 - 45) má ryze kompilační charakter a z textu je patrné, že diplomant pracoval s mnoha pravděpodobně cizojazyčnými zdroji, které nikoliv vždy správně zpracoval. Není výjimkou, že pro stejné pojmy používá v další kapitole věnované jinému typy detektoru jiné slovní označení. (např. Gaussova funkce, Gaussiánova funkce). U uvedených matematických vztahu, často nejsou v textu uvedeny významy jednotlivých veličin, které se ve vztazích vyskytují. Každá kapitola věnovaná popisu jednoho z detektorů je zakončena demonstračním snímkem s vyznačenými výslednými body detekce. Bohužel diplomant pro každý detektor zvolil jiný snímek, takže není možné srovnat jednotlivé detektory na základě jejich výsledků mezi sebou. Další kapitoly se již zabývají samotným řešením práce a popisu experimentů. Tyto kapitoly jsou vlastním dílem studenta, neboť se v nich častěji vyskytují hovorové výrazy a bohužel také není výjimkou, že na uvedené obrázky neexistuje v textu žádný odkaz. Student v rámci experimentální části zvolil úlohu detekce RZ vozidla, pro jejíž detekci využil dva základní přístupy, detekci oblastí obsahující písmena RZ a detekci rohových bodů RZ. Pro každou z uvedených metod následně využívá některé detektory popsané v kap. 2 a 3, ale také detektory, které v předchozích kapitolách popsány nejsou, např. Shi-Tomasi detektor. Práce se ve své teoretickém části v kap. 3 věnuje popisu deskriptorů významných oblastí, ale dle mého názoru v experimentální části není samotný popis významné oblasti pomocí deskriptoru využit. Závěrečné kapitoly jsou věnovány prezentaci výsledků experimentu. V této kapitole jsou graficky prezentovány výsledky úspěšnosti detekce RZ pomocí zvolených detektorů či detekční části deskriptorů. Osobně se domnívám, že není možné srovnávat úspěšnost metody detekující celé oblasti písmen RZ s metodami lokalizace RZ založenými pouze na detekci rohových bodů RZ, protože obecně každý z přístupů pracuje s řadově jiným množstvím informace a tudíž jsou jejich výsledky obtížně srovnatelné. Poslední kapitola je věnována závěrečnému zhodnocení a obsahuje dosažené výstupy práce. Formální zpracování práce je na podprůměrné úrovni. Práce je psána ve slovenském jazyce a má slabou jazykovou korekturu, prakticky na každé straně lze nalézt překlep či jinou chybu v indexech veličin nebo v uvedených vztazích. Tato práce je bohužel příkladem toho, jak nedostatečná jazyková korektura dále snižuje úroveň textu a komplikuje orientaci čtenáře v textu. Přínos práce tedy spatřuji převážně v počátečním rozboru existující detektorů a deskriptorů a literárních odkazem na původní popisy všech metod. Přiložené CD obsahuje snímky testovací databáze, zdrojové texty skriptů pro prostředí MATLAB. Na CD postrádám popis, jak je možné realizované skripty zprovoznit a jaké další doplňky je třeba ve formě toolboxu v prostředí MATLAB aktivovat. Všechny tyto výše uvedené nedostatky mě vedou k zamyšlení, zda si student uvědomil časovou náročnost práce, vhodně si úkoly rozvrhl a zda se v závěru řešení nedostal do časové tísně. Z úrovně zpracování textu práce odhaduji, že se student pravděpodobně nevěnoval řešení práce v rozsahu, který dané zadání požadovalo. Přes uvedené nedostatky mohu konstatovat, že předložená práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomata, ovšem spíše na průměrné úrovni a práci tedy doporučuji k obhajobě. Studentovi navrhuji hodnocení diplomové práce stupněm: Uspokojivě - D.
eVSKP id 94482