ZEMAN, K. Návrh desktopových aplikací s využitím knihovny pro workflow [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce je po formální i odborné stránce v pořádku. Student pracoval samostatně a iniciativně. Rozvržení prací a pravidelné informování o postupu nebylo ideální, mohly se tak dříve odhalit a řešit problémy s koexistencí technologií Workflow Foundation 4.0 a WPF. Zadání bylo splněno, s výhradami k absenci etapového návrhu aplikace a absenci použití technologie Workflow Foundation 4.0 v aplikaci Piškvorky, která měla být výstupem práce. Na obhajobu studenta je nutno podotknout, že technologie Workflow Foundation 4.0 je poměrně mladá a v literatuře, na internetu ani v diskusních fórech není zatím použití technologie Workflow Foundation 4.0 v aplikacích WPF dostatečně popsáno. Bohužel stav věcí byl konzultován krátce před odevzdáním, proto byla po dohodě s vedoucím vytvořena jednoduchá demonstrační úloha, kde je tato spolupráce technologií Workflow Foundation 4.0 a WPF názorně ukázána. Obě aplikace, které jsou výstupem práce, jsou funkční. Zdrojové kódy jsou okomentované a je z nich patrný dobrý programátorský styl. Bakalářskou práci i přes uvedené nedostatky doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce se stává ze 3 kapitol včetně závěru. Nadpisy hlavních kapitol jsou velmi obecné. V první kapitole s názvem Řešení studentské práce autor popisuje programovací model Windows Workflow Foundation a základní návrh jednoduché aplikace pro řešení kvadratické rovnice, která však není cílem práce. Návrh této aplikace má rozsah 25 stran, z čehož cca 15 – 16 stran jsou vykopírované zdrojové kódy nebo obrázky vytvořené aplikace, která je však sama o sobě velmi triviální. Vlastní výsledky studentské práce (kapitola 2) jsou shrnuty do třech stran, kde se autor hned v úvodu napsal, že zadání není splněno. Na třetí stránce ze tří se autor opět vrací k vytvořené aplikaci na řešení kvadratické rovnice, což však, opakuji se, nebylo cílem práce. Literatura obsahuje 6 zdrojů, ani jeden však v práci není citován. Z výše uvedeného musím konstatovat, že autor tedy nesplnil zadání práce ani doporučený minimální rozsah práce, který činí 25 stran A4 čistopisu a to z toho důvodu, že zdrojový kód nemůže být počítán do čistopisu. Celkový rozsah vlastní práce je od strany 8 do strany 39, tj. 31 stran, z čehož 15 stran je zdrojový kód a obrázky, které jsou navíc neúměrně veliké. Celkový rozsah čistopisu je tedy pouhých 16 stran, což je opravdu málo. Z uvedených důvodů práci navrhuji klasifikovat známkou F/21 bodů.
eVSKP id 66646