VLČEK, L. Směrování ve vysokorychlostních počítačových sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Téma DP je velmi náročné a Bc. Vlček o tom byl informován již v okamžiku zadání a zdálo se, že ho právě tato náročnost a možnost setkat se s moderními technologiemi láká. V tomto smyslu byl jeho postup zpracovávání poněkud zklamáním. Konzultoval často a iniciativně si vyhledával vlastní konzultanty, hojně konzultoval s dodavatelem. Méně často a iniciativně odváděl však mravenčí práci na systému. Projevil se jako schopný manažer, protože spíše, než by problémy řešil sám, snažil se jejich řešení vyžadovat od jiných. Na vlastním systému pracoval sice poměrně často, ale nikoli tak často, jak bylo vzhledem k náročností zadání třeba. Dále nechával řešení dost na poslední chvíli, takže se dostával do časové tísně. Na jeho obhajobu je možno říci, že jeho DP je první diplomovou prací se systémem FPGA, systém byl v době zpracování práce v podstatě budován, dodavatel odstraňoval nedostatky, atp. Ke klidu nepřispělo ani stěhování stojanu se systémem z lokality Purkyňova na lokalitu Technická, i když tyto negativní vlivy měly dle mého názoru vliv spíše na psychiku zpracovatele, protože času, ve kterém mohl na zadání pracovat, byl dostatek. Největším zklamáním pro mě bylo zjištění, že Bc. Vlček je začátečníkem v jazyce VHDL, i když ze zadání věděl, že jeho znalost bude nutná, což vyvrcholilo jeho sdělením v závěru, cituji: „Táto diplomová práca si vzala za úlohu čitateľa, jeho schopnosti programovania v jazyku VHDL sú blízke nule, oboznámiť s jazykom VHDL, jeho najpoužívanejšími konštruktami a ich správaním.“ Toto rozhodně nebylo v zadání požadováno. O formální stránce s vedoucím o práci nediskutoval vůbec, takže v názvech kapitoly lze číst nevhodné pojmy jako krabice, krabička, apod. K úrovni slovenštiny se sice nemohu vyjadřovat, zdá se mi však, že počet překlepů je vyšší, než je obvyklé. Přes výše uvedené výtky však Bc. Lukáš Vlček splnil s ohledem na etapu uvádění systému do provozu, kdy vše nepracuje tak, jak jsme předpokládali, zadání. Co bylo splněno částečně obvykle vycházelo z okamžité situace a zda bylo v silách diplomanta problém vyřešit nebo ne je diskutabilní, každopádně to chtělo vyšší časové nasazení. Odvedl velký kus práce, protože zadání bylo skutečně náročné a nebylo možno se opřít o dřívější výzkumy. Co se týče hodnocení, kladu velký důraz na průběh obhajoby, který může známku výrazně změnit. Diplomovou práci Bc. Lukáše Vlčka doporučuji k obhajobě.
Bc. Vlček si vybral poměrně náročné zadání DP, ve které měl realizovat učící se paketový filtr, běžící v reálném čase na 10G Ethernet provozu. K tomu měl využít platformu NetCOPE s FPGA, takže řešení práce vyžadovalo znalost jazyků VHDL a C. Práci pana Vlčka jsem si vybral k oponování, protože ke mně poměrně často chodil na konzultace ohledně VHDL a ovládání prostředí Xilinx ISE. Při těchto konzultacích jsem byl překvapen, že ještě cca 14 dní před odevzdáním student měl ve VHDL kódu základní chyby jako např. chybějící volání standardních IEEE knihoven, což se při následném pokusu o syntézu projevilo asi 300 chybovými hlášeními. Pro přečtení práce a prostudování přiložených zdrojových kódů musím konstatovat, že student splnil jen nepatrnou část zadání. V zásadě lze říci, že 90% textu práce je teoretický úvod a 80% odevzdaného VHDL kódu bylo převzato z demonstračních příkladů výrobce. Vlastní návrh paketového filtru zabírá pouhé 2 strany (kapitola 7.4.1), ve které si student jeho tvorbu rozvrhnul do 8 fází. Při tvorbě se však zarazil již u fáze č. 3, která měla řešit přenos dat mezi filtrem v FPGA a nadřazeným software. Z požadované filtrační funkcionality tedy neimplementoval zhola nic. Co je však ještě horší, student se na str. 44 rozhodnul FPGA využít pouze k předávání paketů ze sítě a vlastní filtraci provádět až v obslužném software. Takové řešení tedy zcela eliminuje účel a výhody platformy NetCOPE, protože provádět filtraci plného 10G provozu softwarově je nereálné. Z formálního hlediska musím vytknout, že studnet téměř vše težkopádně popisuje textem, místo aby využil obrázků a vývojových diagramů. Jinak je text práce zpracován pečlivě a bez viditelnějších závad. To však bohužel nemůže nahradit téměř totální absenci výsledků. Proto také práci nedoporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66737