HRABČÍK, O. Systém identifikace barevných profilů zobrazovacích zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Petyovský, Petr

Zadání bakalářské práce patřilo časovým i odborným rozsahem mezi obtížné. Student během plnění zadání práce nastudoval znalosti nad rámec bakalářského studia z oboru spektrometrie a ovládání výrobcem dodaného SDK pro zvolený spektrometr. Cílem práce bylo pomocí vhodné aplikace demonstrovat funkčnost knihoven pro přímé ovládání spektrometru. Student věnoval práci hlavně v počátcích dostatečné množství času, pracoval iniciativně a možná až příliš samostatně. Ne všechny body zadání byly zcela splněny. Na základě nastudovaných znalostí požadovaných v zadání student zvolil vhodné uspořádání měřicího pracoviště a nastudoval ovládání spektrometru pomocí dodaného SDK. Ale další úkoly si nevhodně rozvrhl a v rámci řešení čtvrtého bodu zadání (realizace aplikace) se dostal do časové tísně. Což se projevilo při ověřování správnosti dat pořízených z výsledné aplikace, dle bodu 5 zadání. Ověřením dat pomocí nezávislé aplikace bylo zjištěno, že jedna z částí realizovaného programu chybně transformuje změřené výsledky a díky časové tísni, již nebylo možné zjistit, zda je chyba na straně studenta (špatné volání API), nebo na straně autorů SDK, kteří v mezičase vydali novější verzi svých výpočetních knihoven. Student dokázal i přes tyto skutečnosti úkol splnit, realizoval měření a převod dat mimo svojí aplikaci a následně externě získaná data importoval zpět do vlastní aplikace. Bakalářská práce je sestavena v logickém sledu a rozsahy kapitol odpovídají jejich důležitosti. Přes vytýkané skutečnosti jsem názoru, že celkové pojetí a styl práce studenta svědčí o jeho bakalářských schopnostech. Předložené práci navrhuji hodnocení: dobře.

Posudek oponenta

Janáková, Ilona

Úkolem studenta bylo nejdříve nastudovat problematiku spektrometrie a možností a ovládání spektrometru USB4000, dále pak vytvořit aplikaci využívající knihovnu funkcí spektrometru k identifikaci barevného rozsahu zobrazovacích zařízení a navrženou aplikaci na několika zařízeních otestovat. Zadání lze hodnotit jako relativně časově i odborně náročné. Představovalo studium manuálu spektrometru a knihovních funkcí a dobré programátorské schopnosti. Práce má celkem i s přílohami 64 stran a je logicky vhodně členěna. Teoretická část se přehledně zabývá nejdříve obecně problematikou spektrometrie (světlo, barva, barevné modely atd.). Další část se věnuje popisu parametrů, ovládání a knihovních funkcí spektrometru USB4000. Čtvrtá kapitola popisuje strukturu ICC profilu, který byl vhodně vybrán pro definici barevného podání zobrazovacích zařízení. Pátá kapitola se již věnuje realizovanému programu využívajícímu knihovních funkcí vytvořeném v jazyce C++ v Microsoft Visual Studiu. Šestá část práce popisuje provedený test měření vyzařovaného spektra monitoru a porovnání s dodaným ICC profilem. Pan Hrabčík v rámci svého projektu vytvořil program k získání dat ze spektrometru a převod změřených dat do ICC profilu. Bohužel vytvořeným programem změřená data, jak sám student kriticky píše a jak vyplývá z provedeného experimentu, neodpovídají teoretickému předpokladu. Pravděpodobně došlo k chybě při implementaci, ale chyba může být i na straně ovladačů spektrometru. Pro porovnání změřeného a výrobcem dodaného ICC profilu monitoru byla použita data zjištěná v aplikaci SpectraSuite dodané přímo ke spektrometru. Měření proběhlo správně, jelikož jsou si oba profily velmi podobné. Škoda jen, že test neproběhl na více zařízeních, jak bylo určeno i v zadání. Možná by další experimenty vedly i k odhalení chyby vytvořeného programu. Připomínku mám také k porovnání ICC profilů. Obrázky 25 až 28 by byly pravděpodobně názornější vždy v jednom grafu, aby byl lépe vidět rozdíl, nehledě na to, že jednotlivé barevné body (color gamut, Obr. 25 a 26) jsou nepřesně spojeny. Možná mohl být rozdíl profilů ohodnocen i numericky (např. rozdíl TRC křivek součtem kvadrátů odchylek). Práce je velmi dobře upravená bez formálních, gramatických i stylistických chyb. Vzhledem k tomu, že chyba měření vytvořeného programu nemusí být na straně studenta a dovedu si představit kolik času a elánu musela snaha o odhalení takovéto chyby vzít, myslím si, že pan Hrabčík svými výsledky potvrdil bakalářské schopnosti a jeho práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 17117