SCHIFFER, Š. Oprava klínovitosti vzorků pro měření v laserové spektroskopii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Cílem práce bylo navrhnout a experimentálně ověřit způsob kompenzace klínovitosti vzorků měřených metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS). Na počátku bylo nutné metodu LIBS nastudovat a seznámit se s faktory, které měření ovlivňují. Tento druh učiva není ve standardním studijním plánu, a tak je popisu metody LIBS věnována značná část práce. Další pozornost je věnována samotné metodě kompenzace a pro tyto účely je použit poměrně pokročilý nástroj lineární optimalizace – rozklad na singulární hodnoty (SVD). Experimentální výsledky jsou přesvědčivé a opodstatňují použití navrhované metody. Ačkoli experimentální část není příliš rozsáhlá, použité metody, implementované v prostředí Matlab, svou robustností vyvažují tento nedostatek. Věcný obsah a celková struktura bakalářské práce jsou logické a systematické. Práce je přehledná a zdařilá i po grafické stránce. Po věcné i formální stránce splňuje předložená práce požadavky kladené na tento druh prací, a proto ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a experimentálně otestovat způsob kompenzace klínovitosti vzorků pro potřeby materiálové analýze metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu. V úvodu práce autor popisuje základy metody LIBS včetně nezbytné instrumentace. V části 2 se zabývá faktory, které ovlivňují kvalitu výsledků měření z hlediska dosažitelných limitů detekce a opakovatelnosti. Jedním z nich je klínovitost vzorků. V části 3 je navržen vhodný způsob kompenzace klínovitosti nalezením roviny, jejíž odchylky od série předem naměřených bodů jsou minimální. Měření pak probíhá s hodnotami defokusu laseru vyplývajícími z této vytvořené roviny. Část 4 popisuje způsob experimentálního ověření navrženého algoritmu. V části 5 jsou experimenty vyhodnoceny. Část 6 tvoří závěr, kde jsou přehledně shrnuty cíle a výsledky bakalářské práce. Členění práce je logické a přehledné. Úvodní kapitoly tvoří kvalitní základ pro následný popis samotného řešení tématu bakalářské práce. Chybí mi zde však informace o chemickém mapování, pro niž je kompenzace klínovitosti největším přínosem. Zmínka o ní by vyzdvihla smysluplnost řešené tématiky. Proti zvolenému postupu řešení nemám výhrad. Výtky mám však k popisu experimentů od části 4.3 a s tím souvisejícím výsledkům v části 5.2. Podle mého názoru je nedostatečně popsáno uspořádání a vyhodnocení experimentu – např. směr klínovitosti vzorku, jaké data byla průměrována, jak a z čeho byla počítána směrodatná odchylka, atd. Některé informace chybí zcela, jiné, ač důležité, jsou popsány jen v poznámce pod čarou. Čitatel se tak v této části snadno ztratí a lecco si musí sám domyslet či předpokládat. Dojem dokreslí poněkud rozporuplné výsledky v části 5.2, z kterých lze vyvodit přínos kompenzace klínovitosti jen s jistou dávkou optimismu. Testovací měření by měla být provedena ve větším rozsahu – větší rozsah sklonů, volit sklony s jemnějším krokem. Vyšší počet měření by poskytl více informací o přínosu metody a pomohl lépe objasnit, od jakého sklonu algoritmus prokazatelně funguje. V kontrastu s těmito výsledky jsou pak grafy v části 5.3, kde jsou vzájemně srovnávány intenzity a směrodatné odchylky pro různé hodnoty souřadnice x. Zde je negativní efekt defokusace laseru velmi dobře patrný jak pro intenzitu signálu, tak pro stabilitu, a přínos kompenzace klínovitosti je zde prokazatelný a neoddiskutovatelný. V práci jsem nezaznamenal gramatické chyby, z hlediska stylistiky nemám výtek, práce se velmi dobře čte. Práce s literaturou je v pořádku. Cizí zdroje a převzaté obrázky jsou správně citovány. Seznam použitých zdrojů je z hlediska obsahu dostatečný a jeho formátování je až na pár drobných chyb v pořádku. I přes zmíněné nedostatky, týkající se zejména rozsahu měření a způsobu jeho písemné prezentace, byly hlavní cíle práce úspěšně splněny. Navržený algoritmus funguje a je bezesporu přínosem pro chemické mapování metodou LIBS. Celkově práci hodnotím klasifikačním stupněm: B – velmi dobře
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 92048