Možnosti zahradnické produkce v urbánních ladech a veřejných prostorách postindustriálního města
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
P
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury
Abstract
Obraz postindustriálneho mesta tvorí základná osnova verejných priestranstiev (ulice, námestia, parky, nábrežia) spoločne so širokým spektrom ďalších, často nedostatočne využitých verejných a poloverejných priestorov, ako aj dlhodobo nevyužívaných plôch urbánnych úhorov. Predmetom tejto práce je výskum rozličných foriem mestského záhradničenia a ich optimálnych priestorových, prevádzkových a funkčných parametrov v kontexte urbanizmu a územného plánovania, s cieľom aplikovať ich v rámci nevyužívaných mestských priestorov. Na základe prípadových štúdií zahrnutých do výskumu je vyhodnocovaná úspešnosť situovania jednotlivých plôch v rozličných typoch verejných priestorov a urbánnych úhorov a vytvorené odporúčania pre plánovaciu prax. Výsledky práce ukazujú, že plochy s možnosťami záhradníckej produkcie sú vhodným riešením na dočasné aj dlhodobé využitie nedostatočne využívaných mestských priestorov s množstvom benefitov v spoločenských, sociálnych, ekonomických a ekologických oblastiach.
The image of the postindustrial city is formed by public spaces (streets, plazas and squares, parks, riverfronts and waterfronts) together with a wide range of underused urban spaces and long-term unused areas of stalled spaces. The subject of this work is research of different types of urban gardening spaces and their optimal spatial, operational and functional parameters in the context of urbanism and urban planning. The aim is to apply them to the structure of unused urban spaces. On the basis of the case studies included in the research, the success of placement of individual community projects in different types of public spaces and stalled spaces is assessed. Recommendations for planning practice are based on these evaluations. The results of the work show that spaces with possibilities of horticultural production are a suitable solution for the temporary and also long-term use of under-utilized urban areas with many benefits in social, economic and environmental areas.
The image of the postindustrial city is formed by public spaces (streets, plazas and squares, parks, riverfronts and waterfronts) together with a wide range of underused urban spaces and long-term unused areas of stalled spaces. The subject of this work is research of different types of urban gardening spaces and their optimal spatial, operational and functional parameters in the context of urbanism and urban planning. The aim is to apply them to the structure of unused urban spaces. On the basis of the case studies included in the research, the success of placement of individual community projects in different types of public spaces and stalled spaces is assessed. Recommendations for planning practice are based on these evaluations. The results of the work show that spaces with possibilities of horticultural production are a suitable solution for the temporary and also long-term use of under-utilized urban areas with many benefits in social, economic and environmental areas.
Description
Keywords
komunitná záhrada, mestské záhradničenie, mestská agrikultúra, záhradnícka produkcia, verejný priestor, verejné priestranstvo, urbánny úhor, brownfields, postindustriálne mesto, community garden, urban gardening, urban agriculture, horticultural production, public space, public open space, stalled space, brownfields, postindustrial city
Citation
ADAMKOVÁ, J. Možnosti zahradnické produkce v urbánních ladech a veřejných prostorách postindustriálního města [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2019.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
sk
Study field
Urbanismus
Comittee
doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D. (předseda)
prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. (člen)
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. (člen)
doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. (člen)
doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. (člen)
doc. Ing. arch. Roberta Štěpánková, Ph.D. (člen)
doc. Ing. arch. Jiří Löw (člen)
Date of acceptance
2019-05-23
Defence
Předseda komise doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D (dále jen "předseda") uvítal účastníky obhajoby a přečetl výtah z životopisu obhajující doktorandky Ing. Jany Adamkové (dále jen "doktorandky"). Přednesl výčet z publikační činnosti doktorandky, vybrané projekty a jiné tvůrčí aktivity.
Předseda komise vyzval školitele doc. Ing. arch. Karla Havliše (dále jen "školitel) k vyjádření o studiu doktorandky. Školitel hodnotil pozitivně působení a studium doktorandky. Oceňoval její aktivitu v rámci pedagogické činnosti a mezinárodních workshopů.
Předseda komise vyzval doktorandku k přednesení prezentace o své disertační práci.
Doktorandka přednesla prezentaci.
Předseda komise vyzval oponentku doc. Ing. arch. Robertu Štěpánkovou, Ph.D. (dále jen "oponentka") k představení posudku. Oponentka seznámila komisi s obsahem posudku. V posudku zazněly tři dotazy směřované na doktorandku:
1) Které lokality případových studií doktorandka navštívila? Ovlivnila návštěva hodnocení v případové studii?
Doktorandka navštívila osobně německé, londýnské a hamburské zahrady. Hodnocení nebylo návštěvou ovlivněno - hodnocení bylo kvantitativní.
2) Jak by v praxi doktorandky využila poznatky ze své práce? Především o oboru městského a územního plánování.
Doktorandka přednesla proces aplikace poznatků - V rámci územní města by proběhl pasport nevyužitých pozemků (pozemků ležících ladem). Pozemky ve vlastnictví města lze přímo rozvíjet. Soukromé vlastníky je potřeba k rozvoji motivovat. Město by mělo dát impulz vlastníkům pozemků k aktivitě. Pozemky lze nabídnout "k adopci" komunitám a spolkům za účelem městského zahradničení.
3) Co považuje doktoranda za riziko městského zahradničení?
Doktorandka uvedla, že problémy nastávají v komunikaci, která by měla přinášet jasné stanovení pravidel.
Předseda komise přečetl posudek nepřítomného oponenta doc. Ing. arch. Jiřího Löwa (dále jen "oponenta").
Oponent uvedl v posudku nejasnosti v názvosloví některých pojmů práce.
Doktorandka vysvětlila, že některé pojmy vznikly důsledkem jazykové struktury práce - užití českého názvu, slovenského jazyka textu práce.
Na posudky doktorandka přesvědčivě a úplně reagovala a obhájila svá stanoviska.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení