Funkcionalizace polypropylenu maleimidy

Loading...
Thumbnail Image
Date
ORCID
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Diplomová práca sa zaoberá prípravou polypropylénu funkcionalizovaného maleimidmi, založenou na reakcii medzi maleínanhydridom a amínom. Prehľad funkcionalizácie polypropylénu maleínanhydridom reaktívnou extrúziou a možnosti syntézy a využitia maleimidov sú obsiahnuté v teoretickej časti. Reaktívnou extrúziou boli pripravené vzorky polypropylénu funkcionalizovaného maleimidmi, pričom použité boli nízkomolekulárne amíny (anilín a 4-aminofenol) a vysokomolekulárne polyétermonoamíny. Funkcionalizované vzorky polypropylénu boli pripravené viacerými metódami, líšiacimi sa zložením reakčnej zmesi a prevedením reakcie očkovania. Z nízkomolekulárnych amínov boli syntetizované príslušné maleamové kyseliny a maleimidy, ktoré boli ďalej použité na funkcionalizáciu polypropylénu. Pre charakterizáciu vzoriek bol stanovený stupeň konverzie monoméru a index toku taveniny a prevedené boli analýzy infračervenou spektroskopiou s Fourierovou transformáciou, diferenčnou kompenzačnou kalorimetriou a termogravimetrickou analýzou. Syntéza nízkomolekulárnych látok bola ďalej sledovaná chromatografiou na tenkej vrstve a termogravimetrickou analýzou s analýzou uvoľnených plynov.
Diploma thesis deals with preparation of polypropylene functionalized by maleimides, based on the reaction between maleic anhydride and amine. The overview of functionalization of polypropylene by maleic anhydride by reactive extrusion and routes for the synthesis and utilization of maleimides are contained in the theoretical part. Samples of maleimide-functionalized polypropylene were prepared by reactive extrusion using low molecular weight amines (aniline and 4-aminophenol) and hight molecular weight polyether monoamines. Functionalized polypropylene samples were prepared by several methods differing in the composition of the reaction mixture and performing a grafting reaction. Appropriate maleamic acids and maleimides were synthesized from low molecular weight amines and further used to functionalize the polypropylene. To characterize the samples, the degree of monomer conversion and melt flow index were determined and further analyses were performed by Fourier transform infrared spectroscopy, differential scanning calorimetry and thermogravimetric analysis. The synthesis of low molecular weight products was further monitored by thin layer chromatography and thermogravimetric analysis with evolved gas analysis.
Description
Citation
KORČUŠKOVÁ, M. Funkcionalizace polypropylenu maleimidy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
sk
Study field
Chemie, technologie a vlastnosti materiálů
Comittee
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (předseda) prof. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. (člen) prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen) prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen) doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (člen) doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen) Ing. Jiří Pác (člen)
Date of acceptance
2020-09-07
Defence
Studentka seznámila komisi nejdříve s cíli a teoretickým základem své práce Funkcionalizace polypropylenu maleimidy. Po představení způsobů přípravy vzorků a metodikou charakrakterizace studentka ukončila vynikající prezentaci shrnutím nejdůležitějších výsledků. Následně studentka odpověděla na otázky oponenta: 1) Na základě čeho byly zvoleny koncentrace MAH a L101 použité pro maleaci polypropylenu? 2) Pro radikálové roubování bylo použito 0,5 hm.% BHT pro potlačení beta-štěpení. Proč právě uvedená koncentrace, když je v práci citována studie, která uvádí kritickou koncentraci BHT 0,4 hm.% pro PP H2m a dokonce 0,2 hm.% pro PP GB218, přičemž nad touto koncentrací dochází dle citované práce k významnému poklesu reakční konverze? 3) Pro kvantitativní vyhodnocení maleace polypropylenu byla použita acido-bazická titrace s vizuální indikací na fenolftalein. Dle reakčního schématu na Obr. 19 (str. 38) a následného výpočtu byla uvažována titrace pouze do prvního stupně. Je možné vysvětlit, zda a jak byla reakce do prvního stupně vedena, tj. zda je jistota, že tomu tak bylo (např. měřením pH)? Existují přesnější postupy acido-bazické titrace, popř. jiné fyzikálně-chemické instrumentální techniky pro stanovení obsahu MAH na polypropylenu? Na otázky oponenta studentka odpověděla výborně a velmi komplexně.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO