2009

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 113
  • Item
    Termo-oxidační stabilita směsí rostlinných olejů
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kovačíková, Barbora; Zemanová, Jana; Lehocký,, Marián
    Rostlinné oleje se používají v mnoha odvětvích chemického průmyslu. V průběhu zpracování konkrétního produktu, ve kterém jsou rostlinné oleje použity, dochází často ke zvyšování teploty. Vyšší teplota urychluje průběh auto-oxidace což negativně ovlivňuje stabilitu olejů nebo výrobků z nich připravených. Mezidruhové mísení olejů je poměrně častým jevem jak při samotné výrobě tak i ve finálním výrobku. Cílem této práce bylo stanovit termo-oxidační stabilitu šesti čistých rostlinných olejů a jejich binárních směsí. První část práce zkoumá oleje a připravené směsi pomocí metody diferenciální kompenzační kalorimetrie. Tato metoda umožnila pochopení vztahů mezi termo-oxidačním chováním olejů a jejich směsmi pomocí stanovení teplot degradace. Přímá souvislost mezi obsahem mastných kyselin a stabilitou byla prokázána pouze zčásti, stejně tak jako původní předpoklad, že přídavek stabilnějšího olej zvýší stabilitu oleje méně stabilního. V několika případech docházelo dokonce ke snížení stability pod teplotu degradace obou čistých olejů. Ve druhé části byl zjišťován mechanismus pro-oxidační fáze vedoucí k degradaci olejů pomocí termogravimetrie, která ukázala přírůstek hmotnosti ve vzorcích oleje způsobeného absorpcí kyslíku a tvorbou peroxidů předcházející degradaci. V tomto případě již bylo možné pozorovat jistou souvislost mezi obsahem mastných kyselin a vzrůstem hmotnosti, pouze však jen pro čisté oleje. Ani v tomto případě nebyla prokázána aditivita vlastností způsobujících stabilitu směsí rostlinných olejů.
  • Item
    Hodnocení stability vybraných rostlinných olejů
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Němečková, Lenka; Zemanová, Jana; Lehocký,, Marián
    Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku stability vybraných rostlinných olejů, které jsou využívány v kosmetickém průmyslu. Stability osmi olejů bez přídavku aditiv byly stanovovány za pomoci diferenčního kompenzačního kalorimetru. V první fázi byly stanoveny teploty degradace olejů při různých rychlostech ohřevu, tedy neizotermické stability. Ty byly následně využity při výpočtu izotermických stabilit neboli tzv. indukčních period. Výpočet indukčních period byl proveden s využitím integrálních izokonverzních metod, v nichž byly použity čtyři různé teplotní funkce, přičemž jedna z teplotních funkcí vycházela z Arrheniovy rovnice a zbylé tři z tzv. ne-Arrheniovských funkcí. Porovnání indukčních period při standardních podmínkách ukázalo, že optimální teplotní funkcí pro výpočet stability olejů je jedna z ne-Arrheniovských funkcí v exponenciálním tvaru. Lze tedy konstatovat, že všechny oleje degradují podobným, když ne úplně stejným, mechanismem. Ze stanovených stabilit, které byly v řádech měsíců, vyplývá důležitost použití stabilizátorů a jiných aditiv při komerčním a technologickém využití rostlinných olejů.
  • Item
    Vliv lanthanoidů na fázové transformace vysokoteplotní supravodivé keramiky řady Bi
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Snopek, Jan; Ptáček, Petr; Havlica, Jaromír
    Diplomová práce zpracovává metodiku přípravu objemového vzorku a vrstvy keramického vysokoteplotního supravodiče Bi2Sr2CaCu2O7+d, který je často označován jako fáze Bi2212, sol – gel metodou s použitím kyseliny etylendiamintetraoctové (Chelatomu II) jako chelatotvorného činidla. Hodnota pH = 9, při které jsou komplexy EDTA s kationy jednotlivých komponent HTS dostatečně stabilní, byla při následném zahuštění ke gelaci udržována roztokem NH3. Získaný gel byl použitý pro depozici vrstvy metodou odstředivého lití (spin coating) na korundovém substrátu. Objemové vzorky byly vytvarovány lisováním při 800 °C kalcinovaného prekurzoru pod tlakem 1 MPa, který byl připraven pyrolýzou xerogelu při 500 °C. Následná tepelná úprava se sestávala ze žíhání výlisku při 850 až 880 °C v kyslíkové atmosféře. Chování objemového vzorku v žáru bylo porovnáno s chováním výlisku připraveného klasickou keramickou technikou. Simultánní TG-DTA, IČ spektroskopie a žárová mikroskopie byly použity pro charakterizaci připravených vzorků. Dále je popsána konstrukce pece vyrobené za účelem žíhání HTS v atmosféře O2.
  • Item
    Charakteristika výživových hodnot masa různých hospodářských zvířat.
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kubištová, Petra; Omelková, Jiřina; Zlámalová Gargošová, Helena
    ABSTRAKT V této diplomové práci byly hodnoceny základní nutriční hodnoty masa různých hospodářských zvířat. Do experimentální části bylo zahrnuto hovězí maso (býci, jalovice a telata), vepřové maso (vepříci, kanečci a prasničky), králičí maso a kuřecí. Byla stanovena sušina, tuk, bílkoviny, popel a hydroxyprolin. Pozornost byla věnována zvláště obsahu tuku a sušiny. V rámci druhu byla zvířata porovnávána na základě možných rozdílů mezi pohlavím (hovězí a vepřové), plemenem (hovězí, králičí), nebo mezi odlišnými částmi těla (kuřecí, králičí). Jednotlivé druhy byly také srovnány vzájemně mezi sebou. Pro výživu člověka tedy lze plně doporučit telecí maso, které obsahovalo nejméně tuku. Z králičího masa je vhodné konzumovat MLD a z kuřecího masa prsní sval. Vepřové maso z mladých zvířat lze obsahem tuku srovnat s prsním svalem kuřete. Hovězí maso bychom také neměli ve svém jídelníčku opomenout. Díky chovatelským technologiím obsahuje méně tuku než dříve a obsahuje cenné minerální látky červeného masa.
  • Item
    Využití klasických analytických technik při kontrole základních parametrů kvality vína
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Hánová, Kristína; Vespalcová, Milena; Hrstka, Miroslav
    Předložená diplomová práce využívá základní analytické techniky pro kontrolu kvalitativních parametrů vína. V úvodní teoretické části práce je krátce popsána historie vinařství. Dále jsou zde zmíněny základní fáze zpracování hroznů a výroby vína, od lisování moštu až po lahvování. Krátce je pojednáno o chorobách a vadách vína. Pozornost je věnována také hodnocení vína. Experimentální část je rozdělena na 2 oddíly. První se zabývá stanovením základních kvalitativních parametrů čtyř odrůdových vín. Analýzy se soustředily na poslední fáze výroby vína tj.závěrečné čiření, filtrace a stabilizace vína až po lahvování. Při sledování hodnot analytických výsledků jednotlivých vín v průběhu procesu jejich závěrečných úprav nebyl zjištěn žádný zásadní rozdíl v těchto parametrech. Rozdíly v hodnotách jednotlivých kvalitativních parametrů byly malé, ale zásadně přispívají ke zkvalitnění vína.