2010
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 129
- ItemStabilita síťovaného alfa-kolagenu(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Součková, Gabriela; Jančář, Josef; Vojtová, LucyTeoretická část této bakalářské práce pojednává o obecných vlastnostech kolagenu, který je nejčastěji rozšířeným vláknitým proteinem v těle, o síťování kolagenu, které vede ke zlepšení mechanických i chemických vlastností, a o široce využívaných síťovacích činidlech, především 1-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl) karbodiimidu (EDC). Dále se zabývá několika metodami stanovení EDC ve vodném roztoku. Experimentální část je zaměřena na praktické stanovení množství EDC, které zůstalo ve vodě použité k promývání vzorků po síťování. Cílem bylo zjistit, jestli současně používaná metoda promývání je dostatečná pro jisté aplikace nebo je potřeba ji upravit. I přesto, že sloučenina EDC je prakticky netoxická, může způsobovat zbarvení kolagenních materiálů po sterilizaci ozařováním. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno jaké množství EDC může ve vzorku zůstat nebo jestli je nezbytné vymýt veškeré EDC, je obtížné rozhodnout jestli je promývací metoda dostatečná nebo není. Navíc je potřeba brát do úvahy i ostatní vedlejší produkty síťování kolagenu. Nicméně cílem této práce bylo pouze zhodnotit účinnost vymývání EDC z kolagenních vzorků. Pro síťování byly použity tři různé koncentrace EDC a následně byly vzorky vymývány po různě dlouhou dobu. Takto bylo získáno 48 vodných vzorků, které byly následně třikrát spektrofotometricky stanoveny. Výsledně bylo zjištěno, že pro běžně používanou koncentraci síťovacího činidla (50 mmol.l 1 EDC) postačuje promývat vzorky po dobu 30 minut v roztoku hydrogenfosforečnanu sodného (Na2HPO3) a následně promývat ve vodě čtyřikrát po dobu 15 minut s výměnou vody při každém kroku. Po těchto krocích klesla koncentrace EDC v promývací vodě pod 1 mol . l-1, pro nižší koncentrace síťovacího roztoku byla dostatečná i kratší doba promývání. Výsledky této bakalářské práce jsou pouze předběžné, a proto by mělo následovat další zkoumání této problematiky.
- ItemMetody studia fosfoproteinů rostlin(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Válková, Martina; Fohlerová, Radka; Lochman,, JanReverzibilně fosforylované proteiny se uplatňují u řady základních buněčných procesů. Příkladem je přenos cytokininového signálu u rostlin, který je zprostředkovaný tzv. dvou-komponentním systémem zahrnujícím fosforylaci histidinu a aspartátu. Vzhledem k velmi nízké stabilitě fosforylace těchto aminokyselin je obtížné najít vhodnou metodu pro její studium. Předložená bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá jak současnými experimentálními přístupy pro analýzu fosforylace proteinů dvou-komponentních systémů, tak hledáním nových způsobů pro tuto analýzu. Jsou zde popsány metody založené na značení proteinů pomocí [?-32P]ATP a na detekci uvolněného fosfátu pomocí kolorimetrických metod nebo pomocí ICP-MS. Další možností je citlivá identifikace fosforylovaných a ne-fosforylovaných forem proteinu fúzovaného s GFP pomocí techniky CE-LIF. Praktická část práce se věnuje optimalizaci vybraných kolorimetrických metod a přípravě proteinu AHP5 fúzovaného s GFP pro analýzu CE-LIF.
- ItemStudium difúze měďnatých iontů v huminovém gelu metodou difúzních cel(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Hrubá, Pavla; Klučáková, Martina; Gregorová, EvaBakalářská práce je zaměřena na studium difúze měďnatých iontů v huminovém gelu metodou difúzních cel. Náplní práce bylo zavedení metody difúzních cel do výzkumu transportu kovových iontů v huminových gelech a porovnání dosažených výsledků s předchozími difúzními experimenty. Hlavní výhodou této experimentální techniky byla automatizace celého měřícího procesu.
- ItemCharakterizace regenerovaných huminových kyselin(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Ivancová, Anna; Kučerík, Jiří; Ing. Daniela Šmejkalová,Ph.D.Práca sa zaoberá fyzikálnou charakteristikou humínových látok, najmä draselných a amónnych solí rôzne regenerovaných humínových kyselín, pripravených z juhomoravského lignitu. Regenerácia lignitu spočívala v oxidácii pôvodného lignitu kyselinou dusičnou a peroxidom vodíka. Získané humínové kyseliny boli najskôr analyzované za pomoci elementárnej analýzy, ktorá ukázala, že regenerácia má vplyv na distribúciu prvkov v humínovej kyseline. Zriedené vodné roztoky týchto humátov boli skúmané s pomocou hustomeru a ultrazvukovej spektroskopie. Zo získaných dát bola vyhodnotená kompresibilita a hydratácia jednotlivých humátov a boli diskutované vzťahy medzi získanými hodnotami a spôsobom prípravy humínových vzoriek.
- ItemVliv struktury vláknového kompozitu (FRC) a adheziva na pevnost spoje FRC/částicový dentální kompozit(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Bystřický, Zdeněk; Poláček, Petr; Přikryl, RadekTato bakalářská práce zkoumá, jak ovlivňuje typ vyztužení dentálního FRC (Fiber Reinforced Composite) materiálu a adhezivum pevnost adhezního spoje vláknového a částicového kompozitu a charakter jeho lomu. Pevnost adhezního spoje experimentálně navržených vzorků byla měřena za použití univerzálního testovacího přístroje ve speciálně zkonstruovaných čelistech. Charakter lomu byl posuzován na základě snímků z konfokálního mikroskopu. Ze získaných výsledků vyplývá, že na pevnost adhezního spoje má největší vliv typ vyztužení vláknového kompozitu za předpokladu, že adhezivum dobře smáčí jeho povrch. Tím pádem byla limitujícím faktorem interlaminární pevnost vláknového kompozitu, která byla nižší v případě vláknového kompozitu se splétanými vlákny. Pevnost byla do jisté míry ovlivněna také vznikem koncentrací napětí, což se nejvíce projevovalo u adheziv s vyšší hodnotou pevnosti. Vliv vodného prostředí na stabilitu adhezního spoje byl nejvýraznější u pryskyřic s nízkým stupněm zesíťováním a v případě, kdy molekuly vody pronikaly do rozhraní spoje mezi materiály v důsledku nekvalitního smáčení.