Chemická recyklace polylaktidu na laktid
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Diplomová práce se zabývá chemickou recyklací polylaktidu na laktid. V teoretické části představuje rešerši zaměřenou na chemické recyklace polylaktidů, jejich vlastnosti, přípravu a možnosti charakterizace. Navazující experimentální část pak ověřuje ethanolýzu PLA pro vzorky granulátu, odpadních filamentů a tkanin. V práci byla navrhnuta optimalizace alkoholýzy pro přímý zisk oligomeru vhodného k depolymeraci na laktid. Navržená metoda byla ověřena celkem pro 5 vzorků PLA, z nichž 4 byly tvořeny odpadním PLA. Stanovena byla také doba potřebná k depolymeraci a vliv katalyzátoru na její průběh. Recyklované laktidy a PLA byly dále analyzovány pomocí NMR, FTIR, DSC a GPC.
This diploma thesis deals with chemical recyclation polylactide to lactide. In the theory is summarized actual state of knowledge about chemical recyclation of polylactides, their properties, preparations a possibilities of characterization. Experimental part of work verify ethanolysis of PLA withthe samples of granulate, waste filaments and textiles. In the experimental work is suggested an optimalization of alcoholysis to direct yield of oligomer suitable for depolymerization to lactide. This method was verified for 5 different samples of PLA, which 4 of them was made of waste PLA. The time needed for depolymerization was evaluated and the effect of catalysis. Lactide and PLA recyclates was further analyzed by NMR, FTIR, DSC and GPC.
This diploma thesis deals with chemical recyclation polylactide to lactide. In the theory is summarized actual state of knowledge about chemical recyclation of polylactides, their properties, preparations a possibilities of characterization. Experimental part of work verify ethanolysis of PLA withthe samples of granulate, waste filaments and textiles. In the experimental work is suggested an optimalization of alcoholysis to direct yield of oligomer suitable for depolymerization to lactide. This method was verified for 5 different samples of PLA, which 4 of them was made of waste PLA. The time needed for depolymerization was evaluated and the effect of catalysis. Lactide and PLA recyclates was further analyzed by NMR, FTIR, DSC and GPC.
Description
Citation
KUČEROVÁ, E. Chemická recyklace polylaktidu na laktid [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Chemie, technologie a vlastnosti materiálů
Comittee
prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (předseda)
prof. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. (člen)
prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen)
prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen)
doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen)
Ing. Jiří Pác (člen)
Date of acceptance
2021-09-06
Defence
Diplomantka při obhajobě své práce Chemická recyklace polylaktidu na laktid nejdříve vysvětlila její motivaci a možnosti využití PLA včetně možností využití recyklačních technologií pro jeho recyklaci. Po představení cílů a metod použitelných pro recyklaci PLA, studentka představila také způsob přípravy a složení zkoumaných vzorků. V rámci výsledků studentka ukázala vliv katalyzátoru na naměřené molární hmotnosti, naměřené délky připravených polymerů, porovnání zbarvení směsí a produktů, chrakterizaci pomocí NMR, vliv katalyzátoru na ROP laktidu, stanovení konverze laktidů na PLA, srovnání délky repolymerovaných PLA a charakterizaci produktů. Závěrem shrnula dosažené výsledky a odpověděla na otázky oponenta:
1) Jakým mechanismem probíhá racemizace PLA v přítomnosti CaO nebo MgO?
2)V teoretické části je jmenována velká řada způsobů depolymerace PLA. Proč se v praktické části dělala právě ethanolýza?
3) Jak se zjistilo, že vlákna nalezená po alkoholýze tkaniny (1C) jsou polyamid?
4) Obr. 20: Jak vznikl předložený plán experimentů? Například, proč se vzorky D a E zpracovávaly pouze metodou 3?
5) Proč se po ethanolýze metodou 1 vytvořil směsný vzorek a nezpracovával se každý zvlášť, jako v případě ostatních metod?
6) Proč se metoda 2 použila jen na vzorky A a B?
7) Tabulka 7: proč se do reakce se vzorkem C dávalo 2x více katalyzátoru než u odpovídajících reakcí se vzorky A a B?
8) Str. 30: dozvídáme se, že destilační zbytek z ethanolýzy vzorku D měl nahnědlou barvu. Přitom v plánu experimentů ani v tabulce s navážkami ani v diskusi není vůbec uvedeno, že se reakce se vzorkem D měla dělat. Prosím o vysvětlení.
9) Na straně 44 se tvrdí, že „snížení množství EtLa vedlo také k rychlejší depolymeraci PLA“. Čím to je?
10) Graf 11: signál přiřazený methylové skupině oligo-LA při cca 1,58 ppm vypadá jako singlet, přestože očekávatelný by byl dublet. Je to jen zmenšením obrázku, nebo jde skutečně o singlet? Případně jaké je vysvětlení?
Komise poté položila následné otázky:
1) Co sloužilo jako plnivo?
2) Do jaké míry jste se podílela na analýzách?
3) Jak je to s polydisperzitou Vašich vzorků?
4) Jak je to s vlastnostmi připravených vzorků?
Na otázky studentka výborně odpověděla.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení