Měření výkovků v procesu výroby pomocí pasivní stereovize

Abstract

Měření výkovků ve žhavém stavu umožňuje úpravu jejich rozměrů a tvaru, což zvyšuje efektivitu výrobního procesu, energetickou úsporu a menší technologické přídavky materiálu. Možnou alternativou konvenčních přístupů pro měření žhavých výkovků je aplikace pasivní stereovize, kterou se zabývá tato práce. Cílem je stanovení přesnosti tohoto přístupu vůči běžným podmínkám, zvýraznění struktury okují pro detekci významných bodů a výběr metody detekce a deskripce významných bodů pro rekonstrukci povrchu. Navržená metoda umožňuje rekonstrukci bodů na povrchu s přesností horší o jeden řád, oproti měření za běžných podmínek. V objemu měření 0,3 m3 byla určena směrodatná odchylka bodů v prostoru 0,28 mm. Pro zobrazení struktury povrchu výkovku byl na základě studia prostorových frekvencí a experimentálního testování zvolen pásmový filtr propouštějící zelené světelné spektrum. Nejvyššího počtu detekovaných významných bodů na povrchu výkovku dosáhla metoda KAZE.

The measurement of forgings in the hot state allows for the adjustment of their dimensions and shape, which increases the efficiency of the production process, energy savings and less technological additions of material. A possible alternative to conventional approaches for measuring hot forgings is the application of passive stereovision, which is the focus of this paper. The objectives are to determine the accuracy of this approach with respect to conventional conditions, to highlight the scale structure for the detection of significant points and to select a method for surface detection and reconstruction. The proposed method allows surface reconstruction with an accuracy worse by one order of magnitude, compared to measurements under normal conditions. In a measurement volume of 0.3 m3, the standard deviation of points in the space of 0.28 mm was determined. A band-pass filter transmitting green light spectrum was chosen to represent the forging structure based on the study of spatial frequencies and experimental testing. The KAZE method achieved the highest number of detected feature points on the forging surface.