SocialMaps Manifesto

Loading...
Thumbnail Image
Date
ORCID
Mark
B
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění
Abstract
V posledních dvou dekádách byla s dokonalou přesností vytvořena digitální kopie světa, která je bezprecedentním počinem třetí moderny a fascinující je i rychlost jejího vzniku. Denně se jí procházíme a jsme její součástí, aniž bychom se zamýšleli nad její existencí, podstatou a nejasným transakčním vztahem. Nejrůznější mapové služby a aplikace jsme se naučili vnímat jako samozřejmou inovaci. Jako pouhý fragment kvanta funkcionalit našich zařízení. Kalkulačka, budík, mail, mapy. Digitální kopii světa ale nebylo snadné vytvořit. A její tvorba byla jistě i nákladná. Přesto je nám bez jakýchkoliv zábran předkládána k užívání. Centrální motivací společností, které vytvořily tento virtuální prostor — v němž se pomyslně odehrávají dramata lidství — je totiž jeho nepřetržité a pečlivé sledování. Naše chování, pohyb a interakce jsou onou kýženou kompenzací. Tyto aktivity jsou neustále analyzovány a interpretovány v data, s nimiž lze obchodovat. Ztráta soukromí je daní, kterou platíme. Nejasný transakční vztah byl zpečetěn, aniž bychom znali jeho přesné podmínky a důsledky; a korporace, které je formulují, se dravě vyvazují z legislativně-právního rámce. Mapové aplikace, které jsou dnes nejvýznamnějším produktem kartografie, se proto stávají plíživou hegemonií redukující svět do několika málo kategorií, jejichž primárním imperativem je zisk. Mnoho z nich užívá mapu jako platformu, do níž jsou zasazována místa, která jsou prostým odrazem kapitalistické percepce světa. Obchody, hotely, bary, restaurace, podniky. Takové mapy manipulují náš pohled na svět tím, jak jej vykreslují a co nám limitovaně předkládají. A naši konformitou nevědomky těmto praktikám přitakáváme a napomáháme udržovat jejich status quo. Můžeme se sice snadno rozhodnout, že dané digitální mapové služby a aplikace nebudeme již používat, jsou však jen symbolickým vrcholem ambiciózního projektu sledování našeho soukromí. Mapy jsou beznadějně vtaženy do spletité sítě technologických gigantů, softwaru a internetu věcí. Jsou zbaveny svého vlivu a bezmezného potenciálu, aby sloužili jedinému účelu. Je proto nutné hledat východiska pro změnu paradigmatu ovlivňujícího podobu, podstatu a funkci digitálních webových map. Některá nabízí právě tento manifest.
In the past two decades, a digital copy of the world has been created with perfect precision. It is an unprecedented achievement of the third modernity, and the speed of its creation is fascinating. We walk through it daily and are a part of it without reflecting on its existence, its nature and its unclear transactional relationship. We have come to see the various mapping services and applications as obvious innovations. A simple fragment of the quantum of functionalities of our devices. Calculator, clock, email, maps. But a digital copy of the world was not easy to build. And it was certainly expensive. Yet it is offered to us for our use without any restraints. The central motivation of the companies that have created this virtual space — in which the dramas of humanity are notionally played out — is to monitor it continuously and carefully. Our behaviour, activities and interactions are the desired compensation. They are constantly analysed and interpreted into data that can be traded. The loss of privacy is a tax we pay. An unspoken transactional relationship has been sealed without our knowing its exact terms and consequences; and the corporations that formulate them are rapaciously avoiding legislative-legal framework. Map applications, which are today the most important product of cartography, are the sneaking hegemony that reduces the world to a few categories whose primary imperative is profit. Many of them use the map as a platform in which places are inserted to represent a simple reflection of the capitalist perception of the world. Shops, hotels, bars, restaurants, businesses. Such maps manipulate our view of the world by how they portray it and what they present to us in a bounded way. And by our conformity, we unwittingly accede to these practices and help to preserve their status quo. We can easily decide not to use the digital map services and applications in place, but they are only the symbolic tip of an ambitious project of monitoring our privacy. Maps are hopelessly caught up in a tangled web of Big Tech, software and the Internet of Things. They are drained of their influence and limitless potential to serve a single purpose. It is therefore necessary to seek a ways forward for a paradigm shift affecting the form, nature and function of digital web maps. This manifesto offers some of them.
Description
Citation
ŠKOBRTAL, P. SocialMaps Manifesto [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění. .
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Design
Comittee
MgA. Vojtěch Vaněk (předseda) MgA. Tomáš Hrůza (člen) Mgr. Zuzana Kubíková (člen) Mgr. Šárka Svobodová, Ph.D. (člen) MgA. Jozef Ondrík (člen) MgA. Ondřej Tobola (člen) MgA. Jan Mikoška (člen) Mgr. et Mgr. Zdeněk Záhora (člen) MgA. Barbora Fišerová (člen)
Date of acceptance
Defence
Předseda komise Vojtěch Vaněk zahajuje obhajobu. Diplomant začíná prezentováním svého projektu. Následuje čtení oponentury vedoucí práce Zuzanou Kubíkovou. Autor na položené otázky reaguje tím, že termín kolektiv používá, aby si projekt nenárokoval sám, když na něm pracuje vícero lidí. Také se domnívá, že v následujících dvou dekádách si další a další instituce, ideálně i ty státní, uvědomí potenciál map a doufá, že se mapy stanou součástí i jiných služeb, než jsou doposud. Následuje čtení posudku oponentem, a v reakci na otázky zde položené diplomant uvádí, že mu nejde tolik o vizuální stránku věci, jako spíš o hodnoty, které mapy sdílí. Jako příklad uvádí limitované kategorie sběru dat, podle kterých utváří mapy google. Vaněk zahajuje rozpravu a naváže dotazem, zda diplomant zná něco, co používá commons a funguje to. Následuje debata o tom, zda může software skutečně nikomu nepatřit. Zde Vaněk uvádí, že data vždy někde budou, na což Kubíková reaguje tím, že mohou být značně rozdrobena. Oponent se ptá na to, jak se commons vypořádávají s licencemi, vzhledem k tomu, že různé projekty můžou mít jiné licenční podmínky. Diplomant reaguje položením otázky, co kdyby v tomto prostoru neexistovaly žádné licence. Oponent odvětí, že díky commons by se nedaly ukrást, ale podle něj se to přesto děje. Záhora polemizuje, zda je geocaching příkladem peer to peer mapování. Oponent odpoví, že není, protože projekt vlastní jedna svrchovaná společnost. Záhora absentuje v prezentaci to, že do projektu někdo musí lít peníze. Vaněk přitakává, že právě tím vzniká licence. Tobola vyhodnocuje, že to, na co poukazují, není nový problém a netýká se pouze map. Diplomant reaguje, že řešení nevidí zase tak nereálně a odkazuje na již existující věci, a to nejen v diskutovaném kontextu. Tobola polemizuje nad původem konfliktu a problematikou aplikování diplomantovy vize do ekonomické reality, ve které žijeme. Kubíková uvádí, že základem přemýšlení o věcech u nich v ateliéru je, že i současný společensko-ekonomický konstrukt je dočasný a bude se dále vyvíjet. Tobola se zeptá, zda je u nich v ateliéru někdo, kdo tento názor nesdílí. Kubíková reaguje, že v některých věcech někdy i ona. Základ ateliéru však vidí především v hledání alternativy. Následuje dlouhosáhlá debata o užitečnosti designu a nutnosti vidět cestu k jeho realizaci. O významu manifestu bez navržení cesty k jeho dosažení. Vyvstane otázka, zda stačí aby z bakalářské hypotézy vznikla hypotéza magisterská. Fišerová takový postup oceňuje. Vaněk ukončuje rozpravu.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO