2014

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 12
  • Item
    Nepostavené Brno Historie a perspektivy nedokončených urbanistických záměrů v městě Brně
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Bureš, David; Pelčák, Petr; Wahla, Ivan; Rudiš, Viktor; Vydrová, Zdeňka
    Při pohybu městem Brnem můžeme vnímat řadu fragmentů, stop nedokončených urbanistických vizí. Ty větší či menší měrou ovlivňují dnešní podobu města a vyvolávají vztahy nebo procesy, kterým nerozumíme. Pochopením původního konceptu můžeme takové lokality znovu uchopit a smysluplně s nimi pracovat. Předmětem této dizertační práce se stala trojice lokalit – náměstí Míru, Akademické náměstí a oblast Kraví hory. V těchto částech města můžeme při podrobnějším pohledu odhalit torza nedokončených záměrů. Jsou spolu spojena pomyslnou dějovou linií výstavby kampusu českých vysokých škol ve 20. a 30. letech minulého století. Ta byla klíčovým, avšak ne jediným, faktorem při formování podoby těchto veřejných prostorů. Cílem výzkumu je analyzovat historické souvislosti vývoje zastavění v oblastech dotýkajících se sledovaných lokalit. Definovat základní prostorový koncept jejich kompozice a analyzovat z něj vyplývající funkční a prostorové uspořádání. Vytvořený model meziválečné podoby byl konfrontován s dnešním stavem sledovaných území a také podroben detailnímu rozboru z hlediska formy, provozu a funkce. Podstatným úkolem výzkumu bylo zasazení dobového záměru do soudobého modelu struktury města Brna a ověření širších prostorových a provozních vztahů za pomoci animace a simulace pohybu člověka danou lokalitou. Výsledky práce mohou sloužit jako podněty orgánům statní správy pro další práci s těmito lokalitami a také pro urbanistickou praxi.
  • Item
    Vztah typologie a konstrukční soustavy
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Čechová, Pavla; Poslušná, Iva; Budkeová, Branislava; Doc.Ing.Ladislav Klusáček,CSc.; Žabičková, Ivana
    využití stávajících konstrukcí, panelové stavby, systém panelových staveb T06B, rozpon, nosné části konstrukce, úpravy konstrukce, model řešení
  • Item
    Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Horká, Julie; Wittmann, Maxmilian; Kyselka, Mojmír; Otruba, Ivan; Urbášková, Hana
    Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
  • Item
    Kořeny moravské urbanistické struktury
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Mohelník, Ladislav; Koutný, Jan; Löw, Jiří; Prokeš, Oldřich; Hrabec, Josef
    Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
  • Item
    Lidé, moc a architektonické ideologie
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Kristek, Jan; Wittmann, Maxmilian; Vaishar, Antonín; Havliš, Karel; Kyselka, Mojmír
    Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře.