Investigativní obsese nepodstatnou teorií, a damn fine cup of coffee

Abstract

Prostřednictvím internetu se k nám dostává nepřeberné množství informací, s touhou zachytit jich co nejvíce přeskakujeme z jedné stránky na druhou a scrolujeme stránkou tak rychle, abychom ve dvou milisekundách mohli rozpoznat zdali je informace zajímavá či ne, zůstává nám tedy v těchto úštěpcích nezkutečné množství nedokončených myšlenek, nedopovězených vět, nenačtených obrázků a nedokoukaných videí. Otevřené formy, které jsou neustále v proměnném pohybu. Množina, kterou sestavujeme jako skládačku, které chybí díly a přesto vyjeví obraz. Ve své práci se věnuji brisknímu vytahování těchto střepů z paměti v podobě asociativních reakcí a pohotově vyhledaných odkazů, které na otázku odpovídají opět otázkou. To je nicméně také jediná “odpověď“, kterou lze ve většině konverzací v současné době nabídnout.

A wealth of information came to us through internet, with the desire to capture as many as possible we jump through pages and scroll so quickly so we can recognize in two milliseconds whether the information is interesting or not, therefore what remains is amount of unfinished ideas, unfinished sentences, unloaded images and unfinished videos. Open forms that are in constant variable motion. Set, we put together as a jigsaw that is missing parts, and yet reveals its image. In my work I am pulling out of the shards of memory in the form of associative reactions and promptly searched links that answers the question by another question. It is however only "response" which we can offer in contemporary world.