HRŇA, L. Úprava rychloupínacího zařízení pro aplikace prosévacích lopat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudky

Posudek vedoucího

Pokorný, Přemysl

Diplomant v práci předkládá původní řešení úpravy rychloupínacího zařízení pro aplikaci prosévací lopaty. Nosnou částí práce je konstrukční návrh mechanismu adaptéru. Ve výsledku je navrženo velmi svérázné zařízení značně omezující manévrovací možnosti stroje. Práce je členěna poměrně přehledně a logicky. Práce má solidní úroveň přesto k ní lze mít zejména následující připomínky: - u varianty 3 bude docházet u hydromotoru v zasunutém stavu k nekontrolovatelnému přetěžování - není řešeno mazání mechanismu - skutečné zatížení u 1. kontrolovaného stavu bude pocházet od změny hybnosti nakladače, nikoliv od možností hydrauliky Celkově má práce dobrou úroveň a je v souladu se zadáním. Diplomant ve své závěrečné práci prokázal odpovídající znalosti studovaného oboru, samostatnost při zpracování úkolu a předpoklady budoucí samostatné práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Pokorný, Jan

Diplomant vypracoval práci na zadané téma, kde se zabýval konstrukčním řešením upínacího adaptéru, který má za cíl zlepšit pracovní schopnosti stroje. Práce je po formální stránce až na několik drobností na slušné úrovni. Mezi drobné chyby lze uvést nesprávně označovaný tlak “P” (str. 18.), projed (str. 65). Větší chyba je na str. 18, kde jsou totožné nadpisy, ve výkresové dokumentaci pak není použito současné značení ocelí a je šrafovaný řez žebra. Po věcné stránce oceňuji diplomantovu iniciativu provést měření a vážení daných celků, bohužel popis podmínek mohl být lepší. Například není zřejmé, s jakým zařízením (lopatou?) byl stroj vážen. Rovněž není v práci popsána metodika zjišťování rozměrů nakladače. 3D model nakladače a tedy i kinematický model může být nepřesný. Metodika práce je velmi dobrá. Určení těžiště lopaty bylo ukázkově provedeno. Avšak výpočet polohy těžiště stroje mi přišel nadbytečný, když klopné zatížení je uvedeno v katalogu výrobce a stačilo pouze provést korekci z originální lopaty na ALLU lopatu. Kladně hodnotím simulaci stroje v systému ADAMS. Volba 3. varianty je dle mého soudu sporná. Varianta 2. byla jednodušší, měla lepší možnost pojistit mechanismus hydraulicky a zřejmě by neomezila v konečném důsledku schopnosti nakladače tak jako 3. varianta. U 3. varianty se mi moc nelíbí rázy které budou zatažený hydromotor působit. Zvolené tlumení koncových poloh nebude mít na tento jev vliv, protože se jedná pouze o tlumení dojezdu pístníce. Z práce není bohužel zřejmé, zdali je pro okruh naklápění použit sekundární pojistný ventil, přičemž bez nějž může dojit ke zničení válce. Diplomant dobře uvážil možnou nerovnoměrnost zatížení. U analytických výpočtů čepů postrádám kontrolu na ohyb. MKP výpočty mohli být mnohem lépe popsané včetně definice nastavení, počtu prvků v díle, nikde není vyobrazeno síťování modelu. Avšak závěry z těchto výpočtů lze utvořit. Zatěžovací stavy a také kompletní výpočet se opírají o teorii, že nakladač přijede k hromadě materiálu a pak pozvolna pomocí trakce najíždí do hromady materiálu. Diplomant zřejmě nikdy nesledoval práci nakladače, jinak by postřehl, že k nabrání materiálu se mnohem častěji využívá setrvačnosti (hmotnosti) stroje. Tzn. že síly působící na zařízení mohou být vyšší. 1. kontrolovaný stav není zcela šťastně zvolen. Z rozboru působících sil při nabírání vyplývá, že při překročení tlaku v hydromotorech pro zdvih výložníku nedojde k odlehčení mechanismu, ale díky setrvačnosti k vyšším zatížením než je počítáno. 2. a 3. zatěžovací stav vychází správně z překlopení stroje. V práci postrádám stav vycházející z maxima hydraulického okruhu. Navíc tyto síly v mechanismu mohly být analyzovány v systému ADAMS v sérii poloh. Konečné konstrukční řešení vypadá těžkopádně až neohrabaně. Snižuje manévrovatelnost stroje a znemožňuje využít jeho přednosti otáčivého výložníku. Pro připojení je naopak potřeba velké obratnosti a přesnosti díky mezeře pouhých 3,5cm mezi koly a zařízením z každé strany. Samotná konstrukce rámu postrádá myšlenku o mazání pohyblivých částí a navíc je obtížně vyrobitelná jako například ohýbaný plech tl. 30mm na závěsu lžíce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 63428