KUPKOVÁ, K. Posuzování spánkových stádií z Hjorthových parametrů signálů EEG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Kozumplík, Jiří

Cílem práce byl průběžný odhad tzv. Hjorthových deskriptorů (pro následný odhad středního výkonu, dominantní frekvence a šířky pásma) signálů EEG pořízených během spánku a posouzení proměnlivosti z nich odvozených veličin při různých spánkových stádiích. K dispozici měla autorka několik polysomnografických záznamů s předem vyznačenými spánkovými stádii. Autorka se zabývala řadou různých variant vycházejících z různých svodů, různých frekvenčních pásem, zabývala se redukcí většího počtu příznaků s využitím analýzy hlavních komponent. Nad rámec zadání se pokusila i o využití metody k-means pro shlukovou analýzu, která by mohla vést k odvození spánkových stádií. Aktivitu řešitelky hodnotím velmi pozitivně a současně konstatuji, že prokázala invenci a schopnost samostatně řešit projekty podobného typu. Práce přináší řadu zajímavých poznatků. Zadání práce autorka splnila v celé požadované šíři. .Autorka se s řešeným tématem zúčastnila fakultní soutěže EEICT, kde ve své sekci obsadila 2.místo.

Navrhovaná známka
A
Body
100

Posudek oponenta

Ronzhina, Marina

Předložená práce je věnována analýze spánkových EEG za použitím Hjorthových parametrů. Teoretická část obsahuje velmi kvalitní přehled metod pro popis spánkových EEG a principy výpočtu Hjorthových parametrů a také některých spektrálních parametrů EEG. K praktické části mám následující připomínky. Z popisu použitých dat není zcela jasné, na základě čeho byly vybrány jednotlivé úseky EEG použité pro analýzu a z jakého důvodu nebyly použity celé signály. Navíc vybrané úseky mnohdy neobsahuji stejný, resp. porovnatelný počet úseků příslušných různým spánkovým stadiím. Pro hodnocení robustnosti a citlivosti metody by bylo možná správnější provést náhodný výběr porovnatelného počtu úseků pro různá spánková stadia, jelikož práce nebyla zaměřená na studium časového vývoje změn v EKG v průběhu spánku. Možná by bylo přínosnější aplikovat Hjorthovy deskriptory na 30ti vteřinové úseky jednotlivých pasem EEG místo 10ti vteřinových, kde rozdíly v charakteru jednotlivých frekvenčních pásem mohou být těžce detekovatelné. Při interpretaci výsledků (především těch negativních) by měla být brána v úvahu skutečnost, že pro analýzu byly použity 10ti vteřinové úseky EEG, kdežto manuální skórování bylo provedeno na základě 30ti vteřinových epoch EEG a dalších záznamu (např. EOG) snímaných současně. V případě použití, místo původních EEG parametrů, jejich hlavních komponent, by bylo dobré provést odhad počtu komponent pro dosažení co nejlepších výsledků. Např. z grafů na Obr. 16-18 je zřejmé, že by bylo dostačující použití první hlavní komponenty. Naopak horší výsledky při použití trojice komponent vypočtených ze všech parametrů EEG mohou být dány ztrátou podstatných informací ponecháním nedostatečného počtu komponent. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovní s výjimkou některých obrázků, které velikostně přesahují rozsah textového pole. Legenda u některých grafů v závěrečné části práce zbytečně obsahuje žlutou položku odpovídající neskórovaným úsekům EEG vynechaných z analýzy. Studentka v textu a na obrázcích používá střídavě všechny varianty názvů parametrů EEG (např. synonyma: komplexita, složitost a šířka pásma apod.), což místy komplikuje porozumění textu. Vzhledem k tomu, že většina připomínek se vztahuje k části práce, co je nad rámec zadání, a studentce se podařilo vypracovat rozsáhlou, zajímavou a zdařilou práci, hodnotím práci stupněm A/92b.

Navrhovaná známka
A
Body
92

Otázky

eVSKP id 72836