KALINA, M. Využití průtokové coulometrie ve studiu transportu kovových iontů v huminových gelech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Student byl během řešení své práce postaven před náročný úkol vyvinout aplikaci pro stanovení sledovaných iontů chronopotenciometrickou titrací a využít ji při studiu transportu těchto iontů v huminových gelech. Cíle práce se mu podařilo beze zbytku splnit. Pomocí vyvinuté aplikace získal celou řadu cenných výsledků, které mohou dále sloužit jako solidní základ pro jeho další studium.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Pabst, Willi

Jedná se bezesporu o vynikající práci. Formulace jsou přesné a text je zároveň čtivý. Vlastní experimentální práci evidentně předcházelo důkladné studium literatury. Malé formální nedostatky se nacházejí v referencích (seznam citované literatury), ty však nejsou závažné. Jinak je práce velmi pečlivě zpracována. Mé přípomínky se proto týkají pouze dvou detailů: 1. Výraz "adsorpce do pórů jílu" na str. 19 je velice nepřesné. Nehledě na to, že "adorpce" by mělá probíhat "na" povrchy (na rozdíl od "absorbci do" pórů), nevyplývá z formulace dost jasně, zda-li je zde míněna absorbce do kapilárních prostorů mezi částice "jílů" nebo absorbce do mezivrstevných poloh (určitých) "jílových minerálů", především smektitů (např. montmorillonit). 2. Pojem "elektronové dvojvrstvy" na str. 28, ačkoliv je zřejmě převzat z citované literatury, bych nahradil pojmem "elektrické dvojvrstvy" a výraz "tepelné konvekce" na str. 28 bych používal pouze v singuláru. Jediný dotaz, který mám, je následující: 1. Na straně 28 je poněkud rozporuplný výklad role teploty při gelaci: na jedné straně diplomant uvádí (u reverzibilních gelů), že "zvýšení teploty brání vzniku gelu", na druhé straně píše (u irevezibilních gelů), že "s rostoucí teplotou roste také rychlost gelace". K prvnímu výroku cituje dva jiné autory, druhý výrok je, zdá se, diplomantův. Je tedy názorem diplomanta, že rozdílné chování ohledně teploty je typickým rozlišovacím znakem reverzibilních resp. ireverzibiliních gelů ? Platí to obecně nebo jsou výjímky ?

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování A
Formální úroveň práce – celkový dojem A
Závěry práce a jejich formulace A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 23939